Jak dlouho si vyděláváme na roční jízdenku MHD? V Liberci přes 4 dny, v Praze jen 16 hodin
Jak dlouho si obyvatelé jednotlivých krajů, pokud dojíždějí do krajského města třeba za prací, vydělávají na roční legitimaci na tamní MHD?
Pokud vezmeme rok 2016, který měl 252 pracovních dnů (tj. celkem 1890 pracovních hodin, v průměru 157,5 hodiny za měsíc) v kombinaci s průměrnou měsíční mzdou v každém z krajů (ve 3. čtvrtletí 2016), zjistíme, že nejdéle by si na roční jízdenku ve svém krajském městě vydělávali obyvatelé Libereckého kraje - celkem 34 pracovních hodin. Jen o něco málo lépe jsou na tom obyvatelé Ústeckého kraje (na celoroční jízdenku na ústeckou městskou dopravu by museli pracovat 30,6 hodiny) a Jihomoravského kraje (na roční šalinkartu po Brně museli tamní obyvatelé strávit v hokně 28,3 hodiny).
Na druhé straně pomyslného žebříčku pak stojí Praha, a to jak díky vysoké průměrné mzdě, tak díky cenové preferenci ročních kupónů vyznávané Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Na roční tramvajenku (případně nabití Opencard nebo dnes už Lítačky) tak pražan s průměrnou mzdou vydělával loni jen 16,7 hodiny. Pokud si chtěl celoroční jízdenku v Olomouci dopřát obyvatel Olomouckého kraje, trvalo mu to při tamní průměrné mzdě 20,6 hodiny, v Karlovarském kraji pak jen o něco málo více - 21,5 hodiny.
„Výsledná cena jízdného souvisí nejen s rozsahem služeb, ale také s kompenzací, kterou poskytuje objednatel dopravy (tj. právě město). Například Praha v roce 2015 kompenzovala 70 % nákladů městské hromadné dopravy, což se odráží i na tom, že nabízí čtvrté nejlevnější roční jízdenky ze všech krajských měst. Nejméně naopak dotuje svoji veřejnou dopravu Ústí nad Labem. V roce 2015 hradilo město 37 % nákladů, což se promítlo i na ceně ročního kupónu. Ten je dnes v Ústí druhý nejdražší z celé ČR. Liberec, který má vůbec nejvyšší ceny jízdného, dotoval v uplynulých pěti letech dopravu v průměru zhruba 53,5 %. To představuje tuzemský průměr,“ říká Zuzana Lhotáková, Marketing Manager společnosti SAS Institute.
