Hospody, které se nebojí. V klubech "labužnických pohodářů" se pije bez EET a kouří o sto šest!
Klubovnu zapřisáhlých trampů U šesti strun najdete kousek od třebíčského náměstí a dýchne na vás neopakovatelnou atmosférou. Je jedním ze spolků, které našly útočiště pod hlavičkou Klubu labužnických pohodářů. Díky tomu se nemusí trápit s EET pokladnami ani omezovat kouření.
Pivo je tady bez účtenky, členové se na provoz skládají. Jídlo si přinese každý sám. Část prostor je vyhrazena kuřákům, poblíž výčepu zase sedí odpůrci nikotinu. V klubovně se ladí hudební nástroje všeho druhu. Spontánní muzicírování je totiž vášní a zároveň podle stanov zájmovou činností drtivé většiny ze 130 registrovaných členů.
Vše před lety »spískala« čiperná důchodkyně Dagmar Krylová (69). Vadilo jí, jak lidem ubývá možností se někde scházet. „Žiji na vesnici a vidím, jak krachují i hospody, poslední ostrůvek zábavy. Tak jsem vymyslela Klub labužnických pohodářů,“ vysvětluje Krylová. V třebíčské klubovně ji bez ustání zdraví jeden tramp za druhým. Nejen pro ně je totiž Máma labužníků!
Máma labužníků se vším poradí
Paní Krylovou napadlo jednoduché řešení. Nadšenci, které spojuje zájmová činnost, založí spolek. Přijmou stanovy, zaevidují členy, získají registraci u rejstříkových soudů, doloží konkrétní činnost. A začnou se scházet v objektech, které v místě jejich bydliště zejí prázdnotou. Někdejší kulturní domy, kluby, hospůdky na vesnicích, ale i ve městech.
Dnes má Klub labužnických pohodářů více než sedm tisíc členů a pod jeho křídla míří další a další spolky z celého Česka. Dagmar Krylová coby předsedkyně a zakladatelka klubu ve všem poradí tak, aby zákonu bylo učiněno za dost.
„Platí třeba, že nelze v klubovně načepovat pivo cizí osobě. Musí jít o člena. Kdo chce vstoupit, musí se zaregistrovat a zaplatit příspěvek. A spolek má právo rozhodnout, zda ho příjme,“ upozorňuje na jednu z podmínek Krylová.
