Selhání policie a tajných služeb: Britský terorista pobýval v Česku, předtím bojoval za Islámský stát
Volně průchodné evropské hranice i opakované selhávání politiků, tajných služeb a policie by mohly jednou vést k nebezpečí teroristického útoku také v České republice. Dokazuje to případ britského džihádisty, který bojoval před několika lety v Sýrii, ale pak se volně pohyboval po celé Evropě. Podle britského soudu a tajných služeb pobýval také v Česku. Bez kontroly a povšimnutí úřadů.
Pětatřicetiletý britský občan bangladéšského původu přiznal, že v minulosti bojoval za Islámský stát v Sýrii. Po návratu ale trvalo několik let, než mu po dlouhých soudních tahanicích byl v pátek odebrán na základě protiteroristického zákona pas. Mezitím volně cestoval. Navštívil například Švédsko, Egypt, Řecko a Bulharsko, odkud byl ale pro podezření z podpory islamistických skupin deportován v listopadu 2014 do Británie.
Přesto na začátku roku 2015 zcela bez problémů přijel do České republiky. Britské tajné služby a ministerstvo vnitra sice navrhly zabavení jeho pasu, ale dokud nerozhodl soud, mohl dál volně cestovat. O kauze informoval v neděli britský deník Daily Mail. Ani z jeho zprávy ale není jasné, zda britské instituce vůbec varovaly české úřady před nebezpečným člověkem. S vysokou pravděpodobností ne a to svědčí o tom, že potenciální teroristé mohou dál volně cestovat Evropou bez obav z toho, že by byli nějak kontrolováni.
Britské ministerstvo vnitra ve své zprávě přitom přiznává, že džihádista odjel do Sýrie několikrát a zapojil se tam do činnosti, která „souvisí s terorismem“.
I když tajné služby o jeho činnosti věděly, on se odvolal až k britskému Nevyššímu soudu a až ten po dlouhé době rozhodl, že mu má být zabavený pas. Definitivně to bylo potvrzeno v pátek. Před soudem obžalovaný přiznal, že v Sýrii bojoval, ale v roce 2011 údajně islamisty opustil.
Z informací britských médií také plyne, že podobný problém se týká kolem 400 džihádistů, kteří se do Británie vrátili ze Sýrie a Iráku. Nejsou ale uvězněni ani tehdy, když se přiznají k bojové činnosti na Blízkém východě v různých teroristických skupinách.
Dalších několik tisíc podobných navrátilců, kteří jsou potencionálně velmi nebezpeční, registruje Francie, Belgie, Německo, Švédsko, Rakousko či Itálie. Velký počet je jich i v Makedonii, Kosovu a Bosně a Hercegovině.
Jak bylo několikrát prokázáno, někteří z nich se vrátili do Evropy jako uprchlíci a s falešnými doklady, aby maskovali svoji činnost v rámci teroristických skupin. Tajné služby mají obavy, že právě tito lidé by mohli páchat atentáty.
Případ z Velké Británie ukazuje, že reálný problém kvůli volným hranicím proto vzniká i pro Českou republiku.
