Ochota Rusů obětovat se pro stát stále více upadá
Zdá se, že Rusové začínají myslet i na jiné věci, než je pouhé vlastenectví. Mají vůči státu větší nároky. Plyne to z výzkumu ruské agentury Levada-Center.
Ruští sociologové zjišťují, že jednota společnosti založená na podpoře anexe Krymu už se vyčerpává. V zemi rostou sociální a ekonomické problémy. Komunistická strana se domnívá, že nespokojenost Rusů ještě poroste v předvolebním roce. Strana Jednotné Rusko zase soudí, že „změny nálady“ ve společnosti souvisí s tím, že „sociální blahobyt vždy zaostává za ekonomikou“. O posledních průzkumech referuje ruský list Kommersant.
Nespokojenost s obecným zhoršením sociálně-ekonomické situace v zemi mění u lidí jejich postoj vůči státu. Podle „Levada-Center“ loni v březnu 25 procent respondentů věřilo, že „vláda dává hodně, ale je možné požadovat i víc“. Nyní si to myslí 31 procent. Od 25 procent na 31 procent se zvýšila i kategorie občanů, kteří si myslí, že „stát nám dává tak málo, že mu nic nedlužíme“. Podíl radikálně smýšlejících občanů se nezvyšuje. Před rokem jen 19 procent občanů bylo ochotno „donutit“ vládu k hájení jejich zájmů. Ale pokud před rokem 17 procent občanů soudilo, že stát je „v situaci, že by mu občané měli pomoci, a dokonce přinášet oběti“, je to nyní jen 11 procent.
Lidé musí opouštět své obvyklé spotřební návyky a to všechno se děje na pozadí pokračujících korupčních skandálů, uvedl ředitel Levada-Center Lev Gudkov. Další zkoumání zjistilo, že „lidé už nechápou význam ruských akcí v Sýrii“ a podstatně se snížila jejich ochota obětovat se kvůli velikosti moci a projevují se „rostoucí obavy o budoucnost“. „Končí ‚krymská mobilizace‘, a tudíž konsolidace společnosti kolem vlády,“ říká Gudkov. Trend se zlomil. Vlastenecká vlna nejen oslabuje, ona mizí a zesílí se napětí ve společnosti.
Jak je to aktuálně s protestním potenciálem podle zjištění samotného Levada-Center, nevíme. Poslední publikovaný průzkum k tématu se konal v dubnu 2016. Na otázku, zda – kdyby se konaly protesty proti nízké životní úrovni a na obranu jejich občanských práv – by se takových akcí zúčastnili, lidé odpovídali: 19 procent, že je to docela možné, 74 procent, že ne, 7 procent, že těžko říci. Jestli je 19 procent hodně, nebo je to naopak málo, to záleží na úhlu pohledu.
