Odpadlíci od islámu čelí stále častěji útokům ze strany německých muslimů
Nedávný případ vraždy afghánské konvertitky ke křesťanství jen dokazuje riziko, jemuž čelí tito odpadlíci od islámu. Zavražděná Afghánka byla aktivní v pomoci uprchlíkům organizované křesťanským společenstvím v bavorském městě Prien am Chiemsee. Afghánská křesťanka byla matkou čtyř dětí a žila v Německu od roku 2011, kdy přišla jako uprchlice. Jejím vrahem je také uprchlík z Afghánistánu.
Německá policie byla na počátku vyšetřování její vraždy opatrná a označila jejího vraha za duševně labilního, ale postupně policie přiznala i možnost motivu vraždy z důvodu náboženské nenávisti právě kvůli tomu, že žena byla odpadlicí od islámu a vrah byl znám jako velmi zbožný muslim.
Představitel křesťanské komunity, v níž žila zavražděná Afghánka, Karl-Friedrich Wackerbath, řekl německým médiím, že k nim přišli němečtí muslimové, omluvili se za čin svého souvěrce a vyjádřili obavu, aby se čin nestal další záminkou nenávisti proti muslimům.
Podle německého zpravodajského portálu Deutsche Welle jsou od roku 2015 uprchlíci odpadávající od islámu vystaveni zvýšené šikaně a fyzickému napadání ze strany svých muslimských souvěrců.
Jak upozorňuje Ado Greve z křesťanské neziskové organizace Open Doors z Frankfurtu, tak i představitelé křesťanských církví zastávali názor, že pronásledování odpadlíků od islámu je jen výjimečné a jde o izolované incidenty. Teprve v současné době tento názor přehodnocují a přiznávají, že nejde o výjimečné případy, ale o společenský problém.
Podle výsledku průzkumu z konce roku 2016 přiznalo 56 % dotazovaných odpadlíků od islámu, že bylo fyzicky napadeno ze strany německých muslimů, a 83 % přiznalo, že toto napadení bylo opakováno, říká Greve. Tento průzkum vychází z údajů k 750 případům odpadlíků od islámu z řad uprchlíků. Dotazovaní byli převážně z Íránu (304 osoby), Sýrie (263 osob) a Afghánistánu (63 osob) a útočníci byli převážně jejich krajané.
Jak upozorňuje Wolfgang Dick, redaktor Deutsche Welle, tak doposud pouze spolková země Hesensko přijala bezpečnostní opatření k zajištění bezpečí a práv odpadlíků od islámu, například větší podíl křesťanských tlumočníků a stráží v azylových centrech.
Problém zabíjení odpadlíků v muslimské kultuře má kořeny nejen v kulturních zvyklostech, ale i v náboženské tradici muslimského světa. Podle některých muslimských právníků a teologů je povinnost zabít odpadlíka od islámu okamžitě, někteří říkají, že mu má být nejprve dána možnost navrátit se k islámu, a menší část, hlavně moderních a liberálních muslimů, říká, že odpadlík od islámu nemá být zabit, dokud proti islámu nebojuje. Spor mezi muslimy je taky veden o to, jestli smí odpadlíka od islámu zabít jakýkoliv muslim, nebo musí proběhnout soudní proces před islámským soudem.
Ti muslimové, kteří zastávají názor, že odpadlíci musí být zabiti okamžitě, se opírají o muslimskou tradici, kde v nejuznávanější sbírce Mohamedových výroků je zaznamenáno, že Mohamed řekl: „Krev muslima, který se vyzná, že nikdo nemá právo být uctíván kromě Alláha a že já jsem Jeho posel, nemůže být prolita s výjimkou tří případů: v odplatě za vraždu, vdaná osoba, která se dopustila cizoložství, a ten, kdo odpadne od islámu a opustí muslimy.“ A v jiném výroku: „Ibn Abbás řekl, že prorok (Mohamed) řekl: Pokud muslim odmítne své náboženství, zabijte ho.“
Pronásledování odpadlíků od islámu není problém pouze v Německu, ale v rámci celé Evropy a nesouvisí pouze s problematikou uprchlické krize, nýbrž souvisí celkově s nárůstem muslimské populace v Evropě a s problematikou jejich integrace. Je tedy potřeba předpokládat, že s růstem muslimské komunity v Evropě budou útoky na odpadlíky od islámu spíše přibývat než slábnout.
