Nekupujte si avokádové toasty a budete mít na hypotéku. Australský milionář rozlítil zoufalé mladé lidi
Australský developer a milionář Tim Gurner v rozhovoru pro pořad 60 minut Austrálie poradil mladým lidem, aby místo stěžování si na nedostatek prostředků vynechali módní předražené jídlo a šetřili na hypotéku. Jako symbol rozhazovačnosti mileniálů zmínil toast s rozmačkaným avokádem za 19 dolarů a kávu za 4.
Světová média se v reakci na zjednodušující komentář začala předhánět ve vypočítávání, kolik let by trvalo našetřit na dům, pokud by se člověk živil jenom avokádem. Mnozí komentátoři se však ke Gurnerově poznámce vyjadřují opravdu kriticky. Neexistující vyhlídky na vlastní bydlení většiny dnešních mladých lidí staví téma do nového světla.
Pětatřicetiletý Gurner v interview srovnával své začátky se současným životním stylem mladých lidí. „Když mi bylo 19 a měl jsem svůj první podnik, ve fitku jsem byl v šest a s prací jsem končil o půl jedenácté večer. Dokud jsem nevydělal dost na své první vlastní bydlení, nezajímal jsem se, jestli můžu jít na snídani nebo na oběd.“ Životní standard mladých lidí je dnes podle Gurnera příliš vysoký. Avokádové toasty toho mají být jasným důkazem.
Lidé na sociálních sítích na Gurnerovo prohlášení reagují podrážděně. Uživatelka Twitteru Aabbytwotones na webu dotčeně ironizovala své měsíční výdaje: pronájem 800 dolarů, studentská půjčka 500, zdravotní pojištění 300, léky 100, avokádový toast 0. New York Times přišel v reakci na článek se statistickými údaji, které prokazují, že mileniálové sice ve srovnání s předchozími generacemi utrácí za jídlo venku víc, jen naprostá menšina z nich by si ale i bez toho mohla po ekonomické krizi dovolit vlastní bydlení.
Situace na realitním trhu a obecné vyhlídky mladých Britů jsou ještě o poznání horší než ty americké. Odpovídá tomu i rozlícený komentář Rhiannon Cosslettové v Guardianu. Brunch se stal omluvou za strukturální nerovnost moderní společnosti. Místo aby se analyzovaly systémové příčiny, které vyčleňují střední třídu (o té nižší ani nemluvě) z realitního trhu, útočí se na jejich výdaje.
Obdobné argumenty padají v souvislosti s chudými lidmi. Kdyby neutratili všechny své peníze za cigarety, nebyli by chudí. Paralela ovšem může jít i dál. Mladí černoši by se nestříleli a neubodávali, kdyby nebyli k násilí předurčeni svými geny. Svobodné matky by neměly problém nakrmit své děti, kdyby nechaly nohy u sebe.
Tvrzení o poctivé práci, která člověku zajistí pohodlný život, je pro dnešní Západoevropany překonaným mýtem. Většina Britů si dnes z nízkých platů sotva našetří na deposit, aby se z hodně mizerného podnájmu, který sdílí s dalšími frustrovanými pracujícími, mohla přestěhovat do jiného, který bude mizerný jen o trochu méně.
Ceny nemovitostí rostou v Londýně až o dva tisíce liber týdně, to je víc, než si mnozí vydělají za měsíc. Kde by tak mohli pomýšlet na hypotéku? Avokádový toast je na obdobně nejisté vyhlídky jen chabá náplast. Zneužívat ji proti generaci, která sklízí plody dnešních padesátníků, jež měli start do života (v západní Evropě) nesrovnatelně jednodušší a zároveň přispěli k nastavení současného systému, je podle Cosslettové urážející.
