Student odevzdal diplomku doslova o ničem, vedoucí ji pochválil a navrhl na cenu děkana. Případ vzbudil rozpaky a údiv
Je samozřejmě možné, že jsme Kryštofa Ambrůze z Fakulty výtvarných umění VUT nepochopili. Druhá možnost je ale mnohem pravděpodobnější: student zřejmě prožívá hlubokou krizi, která se promítla do jeho diplomové práce. Ač s mladým umělcem můžeme soucítit, pochopení pro to, že tato práce prošla – bez poznámkového aparátu, jakékoliv kontextualizace a vůbec čehokoliv, co svou formou připomíná diplomovou práci – prostě mít nelze.
Do mladého umělce se můžeme lehce vcítit. Všeobjímající internetová společnost, neustálý spěch a snaha o svou vlastní konkurenceschopnost a vysoké nároky, to vše dohromady může mladého člověka na vysoké škole, kde konkurence schopných a ambiciózních lidí je vskutku velká, lehce semlít. Existenciální pocity zmaru, nesmyslnosti a nicoty mohou umělci prožívat ještě intenzivněji než studenti běžných oborů a je známo, že špatný psychický stav může mít i dobrý vliv na umělcovu tvorbu. Je ale sporné, zda tato studentova nicota nepřekročila hranici, za kterou by se mělo říci: Ne, toto projít nemůže. (Práce studenta k dispozici zde).
Každý, kdo někdy psal diplomovou práci, ví, co zhruba taková činnost obnáší. Jsou to hodiny a hodiny strávené nad knihami, v archivech, případně v laboratořích, které většinou způsobí, že diplomant nestíhá nic jiného. Je samozřejmé, že koncept vysokých uměleckých škol je odlišný a tudíž se hodiny v archivech logicky nevyžadují. Pokud ale student odevzdá práci, kde píše, že svou instalaci ani nekonzultoval se svým vedoucím, protože by jeho připomínky stejně neakceptoval, tak se zdá, že je někde chyba.
Jen pro ilustraci, Ambrůz dále píše: „Po několikaměsíční pauze se mi už velice těžce vrací k tomu, co už dávno mělo být za mnou minulý rok. Nevidím v tom žádný smysl, protože po uspěšném / neúspěšném ukončení studia s titulem MgA. nebo jenom BcA. se opět vrátím na pracovní úřad s nulovým uplatněním. Do studia nastupuji z donucení mého okolí, které by se dalo nazvat motivující, pro mě však spíše demotivující, neboť se v něm po umělecké stránce nevyskytuje nikdo, kdo by mě zajímal nebo motivoval.“
Vedoucí práce, MgA. Jan Šrámek, PhD., ve svém posudku uvedl, svého studenta sledoval již od počátku studií a že jeho práce patřily k tomu nejlepšímu, co na fakultě vzniklo. Zjednodušeně řečeno vedoucí říká, že mladý umělec má zcela pochopitelnou tvůrčí krizi. „Přesně jak Kryštof Ambrůz předpověděl ve svojí teoretické diplomové práci, hodnotím jeho praktickou diplomovou práci jako vynikající a rád bych ji také doporučil na cenu děkana,“ píše doktor Šrámek.
V repozitáři Vysokého učení technického v Brně je práce i posudek veřejně přístupný. Z něj je patrné, že student práci obhájil a dostal za ni hodnocení A. Český rozhlas ale uvedl, že Ambrůz „nakonec dostal déčko“.
Výslednou známku D následně potvrdila i tisková mluvčí VUT v Brně: "Výsledná známka studenta Ambrůze je D, což znamená, že student řádně ukončil studium, ale jedná se o předposlední možnou známku - F je už nevyhověl). V repozitáři je uložený jen návrh hodnocení vedoucího práce a oponenta k samotné umělecké instalaci (to je zmiňovaný návrh na hodnocení A)," uvedla pro Reflex.cz Radana Kolčavová. K práci Kryštofa Ambrůze se vyjádřil i děkan fakulty, který prostřednictvím tiskové mluvčí uvedl, že "diplomové práce na Fakultě výtvarných umění náleží mezi tzv. netextové diplomové práce. Klíčová je vždy umělecká část, tedy samotné umělecké dílo. Doprovodný text k závěrečné práci je pouze jeho autorskou reflexí, tudíž v ní není možné užívat cizí práce."
Vedení však bude případ studenta Ambrůze, který výslednou známkou D a svou existenciálně pojatou prací "o ničem" ukončil zdárně studium, dále řešit.
