Trumpův kubánský veletoč. Chci odhalovat zločiny Castrova režimu, prohlásil. Obamova vstřícná politika končí
Donald Trump oznámil změnu zahraniční politiky vůči Kubě. Jedná se tak již o druhý zahraničněpolitický veletoč vůči tomuto karibskému státu za poslední tři roky. Během nich se stalo mezi zeměmi víc, než za celé půl století od Castrovy revoluce v roce 1959.
Donald Trump označil vstřícnou dohodu, kterou s Kubou uzavřel jeho demokratický předchůdce Obama, za „jednostrannou“ a uvedl, že chce především zpřísnit pravidla cestování amerických občanů do země. Ve svém projevu v Miami také dodal, že chce „vyšetřit zločiny Castrova režimu“. Jak to chce prezident udělat, nezmínil. Nezdá se, že by měl pro toto prohlášení nějaký konkrétní plán. Nebo chce poslat na Kubu vyšetřovací komando?
Druhým dechem ale uvedl, že přeci jen vše, co vytvořil Barack Obama, Trump nezruší. Například americká diplomatická mise v Havaně zůstane, i když se spekulovalo o tom, že i tu by Trump rád zrušil. Jak ale uvedl ve svém projevu, ambasáda v Havaně setrvá. Stejně tak zůstane zachované přímé letecké spojení. Trumpův vzkaz je ale jasný: Amerika nezapomíná na brutalitu Castrova režimu.
Britská agentura Reuters označila Obamovu politiku vůči Kubě za nové deténte, termín pro uvolňování napjatých vztahů, který známe z dob studené války. Od roku 2014 se počet amerických turistů v zemi ztrojnásobil. Reuters uvádí, že to prospělo tamním obchodníkům, kteří mohli díky většímu množství utracených amerických dolarů alespoň částečně zrenovovat své podniky.
Problém, který ale na Kubě trvá a který Trumpův tým uvedl správně, je propojení armády a ekonomiky. „Znamená to, že pokud jdete na Kubě do obchodu a koupíte si tam lahev vody, svými penězi částečně podporujete vojenské struktury,“ píše agentura Reuters. Armáda má vůbec na Kubě nepochopitelně velkou moc, která spočívá především v její obchodní síle – armáda totiž vlastní různé obchodní společnosti, případně má v některých své podíly, což způsobuje, že ji tak pomyslně dotují nejen turisté, ale také běžní Kubánci. Ekonomika, která si za rok 2016 značně pohoršila (růst HDP se zcela zastavil), tak má závažný systémový problém, který brání Kubě v prosperitě. Nehledě na to, že země je zadlužená a není schopná svým zahraničním věřitelům splácet.
I přes deténte, kterou kubánsko-americké vztahy zažily za Obamovy éry, kongres ovládaný republikány odmítl zrušit embargo, které je na Kubu uvaleno již od revoluce z roku 1959. Embargo, jehož současnou podobu vytvořila administrativa J. F. Kennedyho, spočívá v zákazu dovozu kubánské cukrové třtiny a dalších výrobků, přičemž toto embargo platí oboustranně. Tratí na něm pochopitelně nejvíce Kuba, protože pro USA tento ostrov nepředstavuje nijak klíčové odbytiště.
Trumpův veletoč je zajímavý i v jiném ohledu: vůbec se totiž nelíbí ruskému ministerstvu zahraničí. Trumpův přístup krizizoval výrazně především ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který označil Trumpův projev za „rétoriku z dob studené války“.
