Rakouský zázrak a celosvětová rarita: Sebastianu Kurzovi je 30 let, ale může být brzy kancléřem
Seznamte se – Sebastian Kurz, možný budoucí kancléř sousedního Rakouska. Muž, kterému je pouhých 30 let, by se na podzim mohl stát nejmladším předsedou vlády v Evropě. Jeho závratná politická kariéra by tak pokračovala, protože když se v prosinci 2013 stal ministrem zahraničí a integrace, byl ve svých 27 letech suverénně nejmladším šéfem diplomacie na kontinentu.
Sebastiana Kurze, který se narodil 27. srpna 1986 ve Vídni, vynesly na vrchol preferencí a do možného kancléřského křesla politické rošády, které se letos na rakouské politické scéně odehrávají. On se ale v mnoha věcech chová zcela jinak než jeho předchůdci a zatím to přináší pozoruhodné výsledky.
Politický systém Rakouska ovlivňovaly od druhé světové války především dvě nejsilnější strany – lidovci (jejichž předsedou je od letošního 14. května právě Kurz) a sociální demokraté. Jenže v loňských prezidentských volbách se žádný kandidát těchto stran nedostal ani do druhého kola. To byl signál k výměnám. A Sebastian Kurz byl v pravou chvíli na pravém místě a podle všeho s názory, které veřejnost oslovují.
Když v květnu převzal vedení Rakouské lidové strany (ÖVP) preference strany téměř okamžitě vystřelily nahoru. Až o 10 procent. Podle posledních průzkumů by jeho strana měla dosáhnout v říjnových parlamentních volbách na 33 až 35 procent hlasů, což by Kurze dovedlo ke křeslu kancléře.
Tradičně zatuchlý rakouský politický systém se Kurz snaží nabourat tím, že na kandidátky lidovců prosadil i lidi, kteří nejsou členy strany a tím se jí snaží otevřít širšímu okruhu zájemců o politiku. Zatím se mu to daří.
Sebastian Kurz také „chytil vítr“ ve funkci ministra zahraničí, když svými poměrně razantními názory na migraci a islám částečně eliminoval nástup populistických stran v Rakousku.
Mladý šéf diplomacie a předseda rakouských lidovců opakovaně a tvrdě útočí na autoritářský režim v Turecku. Vymezuje se proti radikálnímu islámu a podporuje přísně kontrolovanou migraci, která by do země nepřiváděla tolik uprchlíků. Je také pro snížení sociálních dávek pro uprchlíky.
Navrhuje i snížení poměrně vysokých daní. A kde by vzal peníze, které by po takovém kroku chyběly ve státní kase? Uspořil by na sociálním zabezpečení imigrantů a na podpoře nejrůznějších dotací. To nachází velký ohlas i v Rakousku, které kdysi v mnohém kopírovalo politiku Německa, ale tomu je zjevně konec.
Kurz je pozoruhodný i v dalších věcech. Rakouská měšťácká společnost vždy lpěla na to, kdo je pan doktor a kdo pan inženýr. Titul je prostě důležitý. Nebo možná byl důležitý. Jenže Sebastian Kurz nedokončil studia práv na Vídeňské univerzitě a vrhl se po hlavě do politiky. Většině lidí to na rozdíl od minulosti nevadí. Také na svoji první zahraniční cestu ve funkci ministra zahraničí nejel do Německa, jak se čekalo, ale do Chorvatska, které bylo tehdy čerstvým členem Evropské unie.
Pokud by se Kurz skutečně stal po podzimních volbách (budou se konat 15. října) rakouským kancléřem, bude to kvůli jeho nízkému věku celosvětová rarita.
Také Česká republika měla hodně mladého premiéra, stal se jím ve svých 34 letech v roce 2004 sociální demokrat Stanislav Gross. Jenže ten byl intelektuálně zcela někde jinde, než je Sebastian Kurz. Americký časopis Time například zařadil letos Kurze mezi skupinu „Lídrů budoucí generace“.
