Americká armáda řeší problém s transgender komunitou. Nabídla jí otevřenost, pak od toho couvla
Když nyní již bývalý ministr obrany USA Ash Carter v roce 2015 prohlásil, že se transgender lidem musí v armádě ponechat volnost, zavládla mezi komunitou radost, protože se pro ně otevřely nové možnosti uplatnění. Obamovu administrativu však vystřídala Trumpova a s ní se změnil i přístup – jak píše britská BBC, transgender „prostě nechala v limbu“.
Pro tisíce lidí bylo prohlášení Ashe Cartera radostnou událostí. Napříč Spojenými státy se slavilo, protože lidé, kteří se takzvaně narodili ve špatném těle, měli získat možnost být, co se týče sexuality, otevření i v takovém prostředí, jako je armáda. Otevřenost a možnost neskrývat své pohlaví a zároveň genderové přesvědčení lákala desítky uchazečů, což tehdejší administrativa hodnotila jako pozitivní jev, a vlastně zvýšení zájmu o armádu byl jedním z důvodů, proč se k tomuto kroku Obamova administrativa ústy Ashe Cartera uchýlila.
Jenže otevřenost se s nástupem Donalda Trumpa změnila a nynější administrativa tento problém poslala k ledu. V nejistotě tím pádem nechala ty uchazeče, kteří se již na přijetí do armády připravovali. Nyní není jisté, zda jejich příprava nebude nakonec úplně zbytečná.
Doslova vpředvečer okamžiku, kdy měl Pentagon začít přijímat nové transgender příslušníky, se rozhodl současný ministr obrany James Mattis pro dočasné pozastavení programu. Prohlásil, že jej prozatím o 6 měsíců odloží. Oficiálním důvodem je podle Mattise nutnost vypracovat studii, která by přesně popsala případný vliv transgender armádních členů na celkovou připravenost americké armády. Mattis chce tedy zřejmě zjistit, zda je armáda připravená na to, aby v ní sloužili muži s ženským pohlavím a obráceně.
Podle studie, která byla zveřejněna minulý rok, není transgender nijak neobvyklým jevem ani v americké armádě – 2450 příslušníků se k transsexualitě hlásí, a to z celkového počtu 1,2 milionu členů americké armády.
