Historik hledá Stalinovy masové hroby. Začal vadit Putinovi a teď mu hrozí 15 let vězení
Ruský historik Jurij Dmitrijev strávil léta odhalováním a exhumací masových hrobů, v nichž skončily oběti období tzv. Velkého teroru, který rozpoutal ve 30. letech minulého století Josef Stalin. Dmitrijev čelí absurdním obviněním, která někteří považují za pokus o historikovu diskreditaci.
Historika viní státní prokuratura především z vytváření a šíření dětské pornografie, kterou měl podle obvinění vytvářet pomocí zneužívání své teprve jedenáctileté dcerky Nataši. Historik má ještě starší dceru Jekatěrinu. Jako důkazní materiál pro soud má údajně sloužit fotosérie, kterou sebrali vyšetřovatelé z historikova počítače. Snímky podle všeho opravdu ukazují nahou Natašu, jsou jí tam asi tři nebo čtyři roky. Vysvětlení snímků však podle všeho nemá sexuální podtext – Dmitrijev je pořizoval z ryze praktických důvodů. Když svou dceru totiž historik adoptoval, na jejím těle se objevovaly menší fleky. Ukázalo se, že jde o pozůstatek hořčičných náplastí, ovšem sociální pracovnice si původně myslely, že jsou to modřiny od fyzického násilí. Proto Dmitrijev pořizoval fotodokumentaci, aby ukázal, že tělo jeho dcerky je už v pořádku a že se rozhodně nejedná o žádnou formu zneužívání. Snímky se však nyní obrátily proti starostlivému adoptivnímu otci.
Dmitrijev pracuje pro nevládní neziskovou organizaci, která se jmenuje Memorial a která se zaměřuje právě na připomínání a dokumentaci represí Sovětského svazu. Díky této organizaci vzniklo mnoho projektů připomínajících zvůli Sovětského svazu. S Memorialem spolupracují i někteří čeští historici a badatelé.
Od masového Velkého teroru uplynulo takřka 80 let. Krvavá kapitola sovětské historie, kdy se na počátku 30. let rozhodl Stalin zcela zbavit svých odpůrců nebo jen potenciálních nepřátel, rozpoutal atentát na Kirova, Stalinova spolustraníka. Jeho vražda zůstala velmi dlouho zahalena záhadami. Historici (např. český historik Karel Durman nebo ruský Andrej Zubov) tvrdili, že jeho vraždě Stalin „pouze“ nezabránil a neobjednal si ji. Po atentátu však začal hon na nepřátele ve vlastích řadách, na další „trockisty“ a podobné „nepřátelské živly“. V roce 1934, po atentátu na Sergeje Kirova, začaly také nechvalně proslulé moskevské procesy, jejichž průběh a inscenace byly inspirací prakticky pro všechny monstrprocesy v Sovětském bloku – včetně Československa.
Osobnost Josefa Stalina, faktického vraha milionů sovětských občanů a diktátora, pro něhož lidský život obyčejného Rusa, ale i spolustraníků znamenal jen pramálo, je v současném Rusku velmi populární. Přispívá k tomu i Putinův režim, který Stalinovu osobnost heroizuje a mytizuje. Z jeho osoby se tak pomalu stává nedotknutelná historická postava, o jejíž demytizaci se snažil právě ruský historik Dmitrijev. Pokud soud shledá Dmitrijeva vinným, může strávit ve vězení až 15 let.
