Polsko-americká 91 letá Miss

Polsko-americká 91 letá Miss Zdroj: Archív KF

Se svou sestřenicí (Krystyna vpravo) v roce 1938
Se svým prvním manželem, 1945
Polská divize v Jeruzalémě v roce 1943, tedhy ještě součástí Britského mandátu Palestina
Tanečnice, které učila Krystyna Farleyová, se dostaly až k britské královně
Polsko-americká 91 letá Miss
5 Fotogalerie

Příběh, kde se zrcadlí moderní dějiny: Polská miss zažila lágry, tuhé boje války i manžela alkoholika

Tereza Stonišová

„Nemusím používat make-up, víte? Mám totiž krásnou pleť. Nosím jenom rtěnku,“ popisuje jedenadevadesátiletá Krystyna Farleyová novináři britské BBC. Vitálně vzhlížející stařenka se loni stala seniorskou Miss amerického státu Connecticut. A tak za ní přišlo několik novinářů, aby se jí zeptali na takové ty obvyklé otázky – na co jiného se ptát stařenek než na minulost? Případně na to, jak se cítí? Jenže novináři se nestačili divit. Příběh, který si od ženy vyslechli, v sobě odráží celé moderní dějiny 20. století. Včetně 2. světové války, okupace Polska, bojů exilové armády…

Krystyna Farleyová žije v americkém státě Connecticut od poloviny 50. let, kdy sem přesídlila z Velké Británie. Přijela sem, jak sama uvedla, jen s kabátem, čtyřmi malými dětmi na krku a pouze několika dolary v kapse. Začala zde nový život, který ji evidentně baví. Jakožto rodilá Polka, nyní s americkým občanstvím, se účastní různých akcí polského spolku, který je ve státě velmi aktivní. „Lidé si dnes myslí, že po šedesátce jste vyřízení. Ale není to vůbec pravda. Teď konečně můžu dělat, co chci a co mě baví…“ vypráví žena. Její minulost je barevná, stejně tak jako zajímavá a drsná.

Narodila se v roce 1925 ve východní části Polska. Jako malá tedy s rodinou zažila vládu Józefa Pilsudského, polského hrdiny a velitele ze sovětsko-polské války. S rodinou žila na malém statku, který je také živil. Časy, které byly pro rodinu relativně klidné, skončily se začátkem 2. světové války.

V roce 1940 je odvezli Sověti (resp. Ukrajinci, jak Krystyna vzpomíná) do Sovětského svazu na práce. Necelé dva roky byla její rodina zavřená v pracovním táboře, kde panoval hlad, nedostatek lékařské péče a propukaly různé nemoci. Ji a stovky dalších Poláků paradoxně zachránilo, když začalo období v sovětských dějinách nazývané Velká vlastenecká válka.

V červnu roku 1941 Sovětský svaz napadla Hitlerova vojska: operace Barbarrosa začala, a tak skončila potřeba Stalina využívat polskou práci na polích a v pracovních táborech. Stovky Poláků byly propuštěny. Mohli se vrátit – ale kam? Do okupovaného, neživotaschopného státu? Rodina Krystyny Farleyové se rozhodla, že do Polska se nevrátí. Místo toho se dostali na loď, která je přepravila do Taškentu – tam začali také pracovat na polích, ale podmínky již nebyly tak nuzné jako v Sovětském svazu.

Z Taškentu se po čase přesunuli do Teheránu. Tam se situace začala zdát být zcela růžová, protože tam bylo dost jídla a díky známostem polské AK neboli zemské čili exilové armády získali možnost slušně bydlet a jíst. Starší sestru Krystyny Alici rodina poslala do sirotčince v Persii, který pro polské uprchlíky řídila taktéž exilová armáda. V Teheránu však Krystyna poprvé o vlásek unikla smrti – onemocněla totiž plicní pneumonií a jen zázrakem se uzdravila. Tehdy jí bylo 18 let.

Otec Krystyny se přidal k Zemské armádě, kterou založil roku 1938 Vladislav Sikorský. Krystyna chtěla do armády také. „Když jste mladí, máte pitomé nápady. Můj pitomý nápad bylo tohle. Chtěla jsem pracovat u armády jako řidič,“ řekla Krystyna. Do armády se skutečně dostala, nicméně řídit vozy ji nenechali. Místo toho ji zaučili jako zdravotní sestru, která se měla starat o raněné. Se svým otcem se tak dostala až do Jeruzaléma. Následně se pak polská divize přesunula do Středomoří, kde byly jejich operace asi nejnebezpečnější. Většinu Balkánu totiž ovládal Hitler.

Během války také poznala svého prvního manžela. Vdala se hned s koncem války v roce 1945 a přestěhovala se do Londýna. Manželství však nebylo šťastné, i když z něj vzešly tři děti. Její manžel začal pít a nakonec se upil k smrti. V roce 1955 Krystyna znovu otěhotněla, ale svému novému partnerovi řekla, že ještě není připravená na nový sňatek. Sebrala tedy děti, svých pár zavazadel a odjela do Ameriky.

Ani v USA se ale neztratila – znovu se vdala a s novým manželem si pořídila páté dítě. Usadili se v Connecticutu, kde se z Krystyny stala dentální hygienistka. S láskou ale vzpomíná na to, jak v Londýně učila dívky tancovat, až si nakonec její tanečnice pozvala sama královna. Krystyna Farleyová je držitelkou britského státního vyznamenání, medaile krále Jiřího.