Mohl by se dnes promítat film „Potomci lidí“? Je v něm koncentrák pro uprchlíky a povstání muslimů v Británii
Když v listopadu 2006 v českých kinech promítali americko-britský thriller dnes už oscarového režiséra Alfonso Cuaróna „Potomci lidí“ (Children of Men), nebyl to ani propadák, ani žádný zázračný úspěch. Přišlo kolem 70 tisíc diváků. Dílo se navíc nezaplatilo, celosvětově byly tržby nižší než rozpočet. Přitom „Potomci lidí“ jsou pořád naprosto aktuální. Uvidíme v nich uprchlíky, terorismus, muslimské povstání v Evropě a mnoho dalších věcí, které připomínají současné dění. Otázkou proto je, jaká reakce by na něj byla dnes a zda by ho Cuarón, skvělý mexický režisér, vůbec takto natočil.
„To, jak se chováme dnes, výrazně ovlivní podobu naší planety za dvacet let. Vlastně to není sci-fi, ale současný thriller zasazený do roku 2027,“ řekl před více než deseti lety Alfonso Cuarón. Ani on nemohl tušit, že jeho slova se naplní více, než si dokázal představit. Já jsem se v minulých dnech dostal ke sledování tohoto filmu náhodou, ale o to bylo větší překvapení, že je tak staré dílo až tolik aktuální.
Cuarón (známý jako tvůrce filmů Mexická jízda, Harry Potter a vězeň z Azkabanu či oscarové Gravitace) se v „Children of Men“ inspiroval stejnojmennou novelou slavné anglické autorky detektivek P. J. Jamesovou. Ta vyšla poprvé česky pod zvláštním názvem „Země prázdných domů“ v roce 1994.
V novele i ve filmu je popsán stav světa, kdy lidstvo ztratilo schopnost plodit děti, následkem toho se většina zemí propadla do obrovského chaosu a anarchii alespoň trochu odolává Velká Británie. Ovšem jen proto, že zde vládne totalita. Proti ní bojují některé skupiny uprchlíků, jejichž ideologie připomíná levičáky, ekologické aktivisty a feministická hnutí. Jako forma odboje je zvolen terorismus. Světem mezitím proudí davy uprchlíků a chtějí se dostat právě do Británie. Ta v záchvatu paniky buduje pro imigranty koncentrační tábory a chová se k cizincům jako k druhořadým občanům. Ve filmu v jednom koncentráku vypukne vzpoura a najednou slyšíme povědomá volání a vidíme povědomé obrázky: Ulicí pochodují povstalci se zelenými šátky na hlavách, s černými prapory a volají Alláhu Akbar. Scéna jako vystřižená z akcí teroristických skupin Islámský stát, Hizballáh a Hamás.
V táboře hraje jednu z hlavních postav i Romka z Rumunska. Tato země vstoupila do EU až po natočení filmu (konkrétně 1. ledna 2007) a mnoho rumunských Romů skutečně na britské ostrovy emigrovalo. A v odbojové skupině zase působí muž z Polska.
Samotná podstata filmu se točí kolem toho, že černošská imigrantka přece jenom otěhotní jako jediná na světě a lidstvo bude díky ní zachráněno. Důvod neplodnosti lidstva není ve filmu zcela jasně naznačen, ale prý je to buď Boží trest, nebo oblíbené téma dneška – ničení životního prostředí. Zde by mělo končit i naše vyprávění, ale musíme se zamyslet nad tím, zda je to všechno jenom fikce, nebo se podařilo v knize i ve filmu odhadnout budoucnost. Pokud ano, nečeká nás nic hezkého. Film před více než 10 lety poukázal na to, co vidíme v současnosti – například na antiuprchlické nálady ve společnosti.
Sám Alfonso Cuarón tvrdil, že „Potomci lidí“ by mohli naznačit, co se bude ve světě v budoucnosti odehrávat. Používá k tomu silné výrazové prostředky. Tábor a klece pro imigranty například připomínají podmínky v nechvalně známém iráckém vězení Abú Ghrajb, kde byli vězni mučeni iráckými a americkými vojáky. Či americkou základnu Guantanámo, kde byli zadržováni od roku 2001 lidé podezřelí z terorismu. Dnes se dokonce tvrdí, že právě ve vězení Abú Ghrajb se zformovala skupina islamistických fanatiků, kterou známe jako Islámský stát.
Zásadní otázkou proto je, zda by se vlastně podobný film vůbec dostal do kin a jaké by byly na něj aktuální reakce. Zde máme jistotu, že by vyvolal velmi bouřlivou odezvu. Před dekádou ještě ale nenastaly.
