Nelichotivý výsledek: Východní a západní Němci si ani 27 let po sjednocení nemyslí, že jsou jedním národem
Německo v úterý oslavilo 27 let od svého znovusjednocení. V roce 1990 se někdejší komunistická Německá demokratická republika spojila se západní Spolkovou republikou Německo. Jenže nový průzkum ukázal, že po téměř třiceti letech si pouze polovina Němců myslí, že mezi Východem a Západem existuje jednota. Očekávání byla přitom v tomto směru v minulosti zcela jiná.
Mnoho východních Němců se pořád domnívá, že se nepodařilo vyřešit zejména ekonomické problémy, přestože do chudších částí země byly investovány biliony marek a euro. V posledních letech je vidět i poměrně velký rozdíl v tom, jak je například v různých částech společného státu vnímána migrace.
Podle zářijového průzkumu provedeného výzkumným ústavem Forsa a Federální nadací (organizace založená parlamentem v roce 1998, která zkoumá dopady komunistického režimu ve východním Německu), pouhých 50 procent Němců věří tomu, že sjednocená země představuje jeden národ.
Optimisté přitom poměrně překvapivě nejsou ani na jedné straně pomyslné barikády.
Pouze 52 procent Němců žijících na pomyslném západě země si myslí, že stát byl skutečně sjednocen. Na východě je to pak jen 43 procent.
Je pravdou, že tato čísla se pomalu zvyšují, ale podle odborníků se tak děje daleko, daleko pomaleji, než se předpokládalo. Mezitím ve sjednoceném Německu už vyrostly dvě nové generace.
Obrovské rozdíly se ale ukazují zejména v názorech mladých a starých Němců. Zatímco 65 procent dotázaných ve věku 14 až 21 let uvedlo, že Německo představuje jeden národ, u lidí nad 60 let s tím souhlasilo pouze 40 procent lidí.
Rozdílné pohledy se projevují i v politice. Například antiuprchlická a protiislámská Alternativa pro Německo je daleko silnější na východě Německa, kde je méně populární i kancléřka Angela Merkelová. Ta přitom většinu života prožila v někdejší NDR.
