Právo versus moderní medicína. Muž chtěl po klinice odškodnění za narození dcery, narodila se z umělého oplodnění, s nímž nesouhlasil
Otec, který žaloval kliniku poskytující umělé oplodnění, se od soudu nedočkal požadované náhrady. Soud žalobu zamítl, protože se nepodařilo prokázat, že by bývalá partnerka muže opravdu zfalšovala jeho podpis, kliniku opravňoval užít zmražená embrya.
Nejvyšší soud v londýnském Hammersmithu nadto uvedl, že ze strany kliniky nedošlo k žádnému pochybení a že ta tedy není povinna platit muži, jehož identitu britská média zveřejnila pouze pod iniciály A. R. B., žádné odškodné. Příběh muže, který se soudil o to, že z jeho spermatu vzešlo dítě, „které nechtěl a k němuž nedal souhlas“, jak píší britská média, zaujal především tím, že otevírá společensky velmi citlivé právní aspekty umělého oplodnění.
Pár, z něhož vzešlo „nechtěné“ dítě se rozešel v roce 2010, ale pár měsíců poté, co se vztah rozpadl, se žena obrátila na kliniku se žádostí, aby jí implantovala embryo, které bylo zmraženo před několika lety, když pár podstupoval umělé oplodnění poprvé. Při umělém oplodnění může být zárodek počat a následně zmrazen, aby pak jej pak budoucí rodiče mohli použít později. Procesu se říká kryokonzervace a využívají jej například ženy, které chtějí své těhotenství odložit na pozdější věk. To byl také případ daného páru, který se rozhodl, že si nechá embrya zmrazit pro pozdější využití. Jenže vztah se poté rozpadl a muž tvrdil, že žena ono zmražené embryo využila ke svému otěhotnění bez jeho souhlasu.
Případ dokonce nabyl tak absurdních rozměrů, že otec chtěl po klinice poplatky za školné pro dítě, které matce následně musel uhradit, peníze na ošacení a výživu dítěte. Muž tvrdí, že dokument, který je nezbytný k implantování zmrazeného embrya do ženina těla, nesl podpis, který zfalšovala jeho bývalá partnerka. Holčička, která se v roce 2011 narodila, se tak stala doslova nechtěným dítětem.
Předseda senátu Jay k případu uvedl, že ačkoliv v tomto případě nelze dát žalobci za pravdu ve věci náhrady škody, morálně za otcem dítěte stojí. Soudce se vyjádřil i v tom smyslu, že „totéž ale nemůže říci o matce dítěte.“ Otec dítěte na to reagoval, že „tento případ nebyl o penězích, ale spíše o morálce.“ Z tohoto hlediska je tedy uspokojený. Zástupce kliniky, která umělé oplodnění provedla, je s výsledkem spokojený. Přesto ale uvedl, že klinika ještě zpřísní administrativní proceduru, na jejímž konci je implantace zmrazeného embrya do těla budoucí matky.
