Nejmladším světovým politickým lídrem se stal Rakušan Sebastian Kurz, předstihl i Kim Čong-una
Svět politiky se někdy otevírá i pro hodně mladé lidi, ale aby někdo dosáhl tak závratné kariéry jako Rakušan Sebastian Kurz, který ve svých 31 letech vyhrál v neděli parlamentní volby, to nemá obdoby. Kurz je nejenom předsedou Rakouské lidové strany (od května), ale před čtyřmi lety se ve svých 27 letech stal nejmladším ministrem zahraničí v Evropě a teď se jako pravděpodobný kancléř stane i nejmladším politickým vůdcem na světě.
Zatím prvenství v tomto směru držel Enrico Carattoni, regent Republiky San Marino, který nastoupil do funkce 1. října a je mu 32 let. Jenže vládce San Marina nemá na dění v Evropě vůbec žádný vliv. Zatímco Rakousko je středně velká země s vyspělou ekonomikou.
Na třetím místě pomyslné tabulky nejmladších vůdců světa je ovšem severokorejský diktátor Kim Čong-un, který se narodil 8. ledna 1983 a je mu tedy 34 let. Ten je pokračovatelem totalitní rodinné dynastie a svět ovlivňuje více, než bychom si přáli.
Nesmírně vlivný i z celosvětového pohledu je kvůli obrovským finančním a přírodním zdrojům Tamím ibn Hamad Al Sání, vládce emirátu Katar. Tomu je 37 let.
Na politiku relativně mladé vůdce má pak Francie a Ukrajina. Prezidentu Emmanueli Macronovi a premiérovi Volodymyrovi Hrojsmanovi je po 39 letech. V tomto směru je ale Kurz někdy jinde.
Naopak nejstarší vůdcem je Robert Mugabe, prezident Zimbabwe, tomu je 93 let a vládně už od roku 1987. Za ním je britská královna Alžběta II., která se už dožila úctyhodných 91 let.
Mnoho lidí si teď klade otázku, zda vůbec Sebastian Kurz zvládne kvůli svému věku funkci rakouského kancléře. Jenže on už předtím pracoval jako zastupitel města Vídně, pak na ministerstvu zahraničních věcí, které od roku 2013 vede. Jiným problémem je, že vlastně neprovozoval žádné povolání kromě politiky, což bývá zjevnou nevýhodou.
