Kim Čong-un možná vyšle sportovce na olympiádu do nepřátelské Jižní Koreje, dá tak šanci dialogu
Osmnáctiletá Rjom Te-ok a pětadvacetiletý Kim Ču-sik, krasobruslařská dvojice ze Severní Koreje, ovlivní vztahy ve světě možná více než mnoho politiků. Toto duo se totiž koncem září v německém Oberstdorfu jako vůbec první sportovci KLDR kvalifikovali na zimní olympiádu, která se v únoru uskuteční v jihokorejském Pchjongčchangu. Otevřelo to cestu k účasti Severní Koreji na hrách na území dlouholetého nepřítele a pomohlo by to snížit obrovské napětí, které vyvolal v poslední době diktátor Kim Čong-un svými raketovými testy.
Na závod v Oberstdorfu se právě kvůli krasobruslařské sportovní dvojici Rjom Te-ok a Kim Ču-sik čekalo s velkým napětím, protože předtím se nikdo z KLDR na hry zatím nekvalifikoval. Situace se změnila a do věci se mezitím razantně vložil i Mezinárodní olympijský výbor, který chce umožnit start i dalším severokorejským sportovcům, například v rychlobruslení a běhu na lyžích. Vyjednat to ale není úplně jednoduché.
Předseda českého olympijského výboru Jiří Kejval nedávno v rozhovoru pro Reflex prozradil informace ze zákulisí, které nasvědčují tomu, že by se ale KLDR v únoru mohla her skutečně zúčastnit. „Jedná se s různými mezinárodními federacemi jednotlivých sportů, aby byl umožněn start sportovců Severní Koreje. Navíc obavy z konfliktu v Koreji rostou v přímé úměře ke vzdálenosti od ní. Když mluvíte se samotnými Korejci, tak oni mají z války daleko menší obavy, než někteří lidé u nás. Naučili se s tím napětím u jejich hranic žít,“ řekl Kejval v interview pro Reflex.
Organizační výbor olympiády v Pchjongčchangu zareagoval na úspěšnou kvalifikaci krasobruslařů ze Severní Koreje s nadšením. Kopíruje tak několik prohlášení jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, který si kvůli zajištění naprosté bezpečnosti velmi přeje, aby zástupci KLDR v únoru přijeli. Otec tohoto politika byl přitom uprchlíkem právě ze severu Korejského poloostrova.
Ostrá slovní válka, která již dlouhou dobu probíhá mezi severokorejským diktátorem Kim Čong-unem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, velmi zvýšila napětí kolem KLDR a vyvolala i otázky, zda bude olympiáda bezpečná. Některá sportoviště kolem Pchjongčchangu se nacházejí pouhých 70 kilometrů od hranice, která oba korejské státy od roku 1953 rozděluje.
Pchjongjang bojkotoval už letní olympijské hry v jihokorejském Soulu v roce 1988. Jenže to bylo z toho důvodu, že návrhy Jihu, aby se některé sportovní disciplíny konaly na Severu, považoval za nedostatečné. Soul tehdy nabízel, že by KLDR zorganizovala část her ve fotbale, stolním tenisu a lukostřelbě. Komunistický režim chtěl ale polovinu všech sportů. Nebylo přitom vůbec jasné, zda by vůbec dokázal olympiádu zajistit, protože neměl vybudované potřebné sportovní areály.
Všichni odborníci teď předpokládají, že pokud by Severokorejci v únoru na olympiádu přijeli, tak by napětí na poloostrově opadlo a navíc si mohou být všichni jisti tím, že jejich někdejší krajané by je přijali přátelsky a s velkou
