Nová česká bankovka: Budeme platit Rašínem, na stokoruně se objeví první československý ministr financí
Stokoruny s portrétem Karla IV. brzy přestanou platit. Zelené bankovky mají být v roce 2019 nahrazeny zcela novým vzorem. Česká národní banka vypsala soutěž na návrh nové zlatožluté stokoruny s portrétem prvního československého ministra financí Dr. Aloise Rašína.
V tomto článku jsme uvedli mylnou informaci, že stokoruny s portértem Aloise Rašína nahradí dosavadní bankovky s Karlem IV. Mylná informace se bohužel objevila i ve čtvrtek v tištěném Reflexu. Náš omyl uvádíme na pravou míru ve článku ZDE. ČNB novou bankovku opravdu vydá, nenahradí ovšem současné stokoruny a vytisknuta bude jen v omezeném množství. Čtenářům se za původní informaci omlouváme.
Na rubové straně pak patrně bude budova prvního Bankovního úřadu ministerstva financí ČSR, takzvaný Schebkův palác (dnes sídlo Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR).
Jedná se o první personální změnu na českých bankovkách od počátku vzniku samostatné české měny. Symbolická je i volba roku, v němž budou bankovky poslány do oběhu. V roce 2019 uplyne sto let od slavné měnové reformy spojené právě s osobností národohospodáře Aloise Rašína.
První bankovka
Roku 1919 ovšem Češi ještě neplatili bankovkami, tedy oběživem vydávaným národní bankou, nýbrž státovkami. Ty emitovalo právě Rašínovo ministerstvo financí. Naše první státovka, shodou okolností také stokoruna, byla vydána 15. dubna 1919. Platidlo s grafikou Alfonse Muchy se však objevilo v oběhu až 7. července. Symbolicky v předvečer pádu první československé vlády, a tím i ministra Rašína.
První skutečná bankovka byla emitována teprve v roce 1926, bezprostředně po vzniku Národní banky československé. Jednalo se o dvacetikorunu věnovanou právě Rašínovi. Rašín se ostatně na česká platidla krátce vrátil ještě jednou, v emisi porevolučních federálních desetikorunových mincí.
Na stokorunách byli doposud vyobrazeni jen tři Češi. V první sérii, v roce 1927, se na zelené stokoruně objevil prezident Masaryk. Naopak v poslední československé sérii patřila stokoruna velmi nepodařenému portrétu Klementa Gottwalda. Současná česká stovka je pak od roku 1993 spjata s Kulhánkovým portrétem Karla IV.
Bankovky jako umělecká díla
S Rašínovou stokorunou česká měna výrazně omládne. Průměrný věk osobností na bankovkách se z 310 let sníží na 218 let. Před stažením dvacetikoruny s Přemyslem Otakarem II. a padesátikoruny se svatou Anežkou Českou byl ovšem průměrný věk bankovkových osobností dokonce 545 let.
Bankovky plnily od samého počátku nejen roli prostředku směny a znaku státní suverenity. Byly vždy také vlastivědným a uměleckým dílem, se kterým se všichni denně setkáváme. Vždyť jen stokorun je dnes v oběhu téměř 60 miliónů. Návrh nové bankovky po zesnulém Oldřichu Kulhánkovi ovšem staví každého grafika před nelehký úkol. Česká národní banka proto oslovila především zkušené autory poštovních známek – Evu Haškovou, Jana Kavana, Zdeňka Netopila a Karla Zemana. Jak bude nová stokoruna vypadat, se dozvíme na začátku příštího roku.
Nová stokoruna nám dává naději, že česká měna po sto letech své existence hned tak neskončí. Pokud by centrální banka počítala s brzkým přechodem na euro, jen stěží by byla ochotna investovat do nové emise. Je ovšem pravda, že nechvalně známá socialistická stokoruna s Gottwaldem vydržela v oběhu pouhé poslední tři měsíce roku 1989.
Nesmlouvavé heslo Aloise Rašína znělo: „Pracovat a šetřit!“ Snad tedy nová stokoruna povede české domácnosti k pracovitosti a šetrnosti i po celé druhé století samostatné české měny.
