Spolupachatel největší poválečné genocidy byl v Haagu odsouzen na doživotí. Kdo je Ratko Mladić?
Čtyřiasedmdesátiletý Mladić byl dnes Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii uznán vinným z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a odsouzen na doživotí. Vynesení rozsudku bylo provázeno pokusy o sabotování ze strany obhajoby. Jednalo se o poslední důležitý verdikt mezinárodního tribunálu. Jeho činnost bude ke konci tohoto roku ukončena. Od masakru ve Srebrenici, který se stal symbolem utrpení jugoslávské války, uběhlo letos 22 let.
Mladić byl odsouzen rok poté, co dostal za obdobná obvinění čtyřicet let nepodmíněně také Radovan Karadžić, bývalý prezident Republiky srbské. Oba muži se od poloviny 90. let před spravedlností skrývali. Karadžić byl dopaden v roce 2008. Mladić o tři roky později poté, co na Srbsko a Černou horu zesílil mezinárodní tlak kvůli přístupovým jednáním o vstupu obou zemí do Evropské unie.
Zatímco Karadžić na konci procesu přiznal, že jako politický vůdce země nesl za činy spáchané na jejím území obecnou odpovědnost, ale tu trestní s četnými poukazy, že o masakrech nevěděl, už odmítl, Radićův proces provázaly dlouhodobě excesy.
V minulosti během stání naznačil podříznutí hrdla směrem k matce jedné z obětí, která byla v soudní síni přítomna. Dnes vstoupil do místnosti s širokým úsměvem a zvednutým palcem. Před přečtením rozsudku byl ze síně kvůli hlučným protestům vykázán.
Bývalý generál čelil celkem jedenácti bodům obžaloby. Ve dvou případech šlo o genocidu, v pěti o spáchání zločinů proti lidskosti a ve čtyřech o porušení válečného práva. Zproštěn byl v jediném případě, ve všech ostatních byl uznán vinným.
Zločiny Mladić spáchal během války v Bosně a Hercegovině mezi lety 1992 a 1995, která vypukla v rámci vzedmutí nacionalismu po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Kromě etnických čistek na území Bosny, ostřelování civilního obyvatelstva v obleženém Sarajevu a zadržování rukojmích za účelem zabránění leteckých útoků NATO byl Mladić odsouzen jako spolupachatel masakru v bosenské vesnici Srebrenica, ke kterému došlo v létě 1995.
Vojenské jednotky Republiky srbské zde během několika dnů povraždily na osm tisíc mužů a chlapců. Spoluodpovědnost za masakr nese Nizozemsko, jež mělo v rámci mise OSN obyvatele vesnice chránit v prostorách nedaleké základny. Vojáci však nehledě na bezpečnostní rizika, kterých si byli vědomi, poslali obyvatele nazpět. Soudce Alphons Orie dnes Mladićovy zločiny označil za „jedny z nejohavnějších, které jsou lidstvu známy včetně genocidy a vyhlazování“.
Zatímco Bosna a Hercegovina považují rozsudky vynesené nad Karadžićem a Mladićem za dovolání se spravedlnosti, srbská společnost je stále v pohledu na válečné události hluboce rozdělena. V Mladićově rodné vesnici Bozinovici je generál dodnes většinově považován za symbol odporu a národní hrdosti. Srbové argumentují především újmami na srbských životech, kterým se podle nich například oproti srebrenickému masakru dostává zlomek pozornosti.
