Děti přistěhovalců se ve stále mladším věku obracejí na radikální islám, tvrdí němečtí učitelé
Weby německojazyčných médií Die Welt a Der Westen zveřejnily články o obtížné integraci imigrantů z Afriky a muslimského světa. V reportážích učitelé popisují těžké sociální podmínky rodin přistěhovalců a fakt, že se spoustou dětí je velmi těžké se domluvit německy. Články deníku Die Welt jsou inspirovány nedávno zveřejněnou studií o problémech školství s integrací dětí z přistěhovaleckých rodin.
V článcích Die Weltu si učitelé stěžují, že schopnosti dětí z přistěhovaleckých rodin původem z Afriky a islámského světa prudce klesají a jsou mnohem horší, než byly schopnosti z rodin přistěhovalců z Ruska či východoevropských zemí.
Učitelé si ovšem myslí, že problémy s integrací a vzděláváním dětí z přistěhovaleckých rodin souvisejí i s problémem „radikálního islámu“ a s vytvářením paralelní společnosti. Podle deníku Der Westen v posledních měsících radikálně vzrostly problémy s tzv. dětmi salafismu. Jde o žáky z rodin vyznávajících salafistický výklad islámu, jenž je v mnoha ohledech radikální, a nejde jen o případy z prostředí přistěhovalců, ale i německých konvertitů k islámu.
Podle Floriana Endrese, odborníka na radikalizaci muslimů, je fenomén „dětí salafismu“ masovou záležitostí posledních měsíců a důvodem je právě život rodin těchto dětí v uzavřeném světě salafistické paralelní společnosti. A zároveň říká, že jestli je snaha pomoci dětem zbavit se radikalismu, tak se musí začít s jejich rodiči.
Endres také upozorňuje, že věk radikalizované mládeže prudce klesá. Například před dvěma třemi roky byl průměrný věk radikalizované mládeže 20 let, zatímco dnes je již 18 let, a islámský radikalismus se stává součástí subkultury mládeže. Zároveň se v poslední době radikálně zvětšil počet dívek – islámských radikálek. Na počátku zkoumání tohoto fenoménu odborníci registrovali kolem 10 až 15 % dívek mezi radikalizovanou mládeží, a dnes je to již 30 %, dodává Endres.
Svou roli v tomto fenoménu hraje i proměna propagandy islamistů, kteří se více zaměřili na mladé ženy. V rámci islamistické propagandy je tak vytvářen romantizovaný mýtus islámského bojovníka za správnou věc a dívky jsou naváděny k tomu, aby se staly manželkami takových „hrdinů“. Neoficiálně se k označení tohoto fenoménu používá termín „sňatkový mudžáhid“, tj. „sňatkový svatý bojovník za islám“.
„Kvůli problému šíření radikálního islámu byla v Norimberku zřízena i krizová telefonní linka. Na jejím počátku se na ni obrátilo během jednoho roku zhruba 280 lidí, ale v roce 2016 to bylo už 990???!!! lidí a letos se na tuto telefonní linku obrátilo již 630!!!??? lidí,“ dodává Endres.
Endres také uvádí, že počet muslimů vyznávajících salafismus se dnes v Německu odhaduje zhruba na 10 300 osob, z toho je asi 1000 považováno za schopné spáchat násilí ve jménu islámu a zhruba dalších 940 německých muslimů odešlo bojovat do řad Islámského státu v Sýrii a Iráku.
