Galantnost není agresí mužského šovinismu. Catherine Deneuve brání muže před #MeToo
Stovka převážně francouzských umělkyň se v otevřeném dopise ohradila proti kriminalizaci mužů, již vyvolala kampaň #MeToo, původně namířená proti sexuálnímu obtěžování žen. V textu zveřejněném v odpoledníku Le Monde signatářky uvedly, že „brání svobodu nadbíhat, která je nepostradatelná pro sexuální svobodu“.
„Znásilnění je zločin. Ale neodbytné nebo nemotorné flirtování není zločin a ani galantnost není agresí mužského šovinismu,“ podotýkají umělkyně, mezi nimiž je i spisovatelka Catherine Milletová nebo německá herečka Ingrid Cavenová.
V textu se uvádí, že případ amerického producenta Harveyho Weinsteina, obviněného z obtěžování, či dokonce znásilnění desítkami žen, přinesl legitimní povědomí o sexuálním násilí páchaném na ženách, a to zejména na pracovišti, kde někteří lidé zneužívají své moci.
„To bylo nutné. Ale tato nastalá svoboda projevu se dnes obrací ve svůj opak: jsme nuceny mluvit tak, jak se má, zamlčovat to, co dráždí, a ty, kdo se odmítají řídit takovými zákazy, jsou považovány za zrádkyně a spolupachatelky,“ upozorňují signatářky.
Zrychlená spravedlnost
Varují přitom před novou formou puritánství, jež argumentací na ochranu žen a posílení jejich postavení jim naopak nasazuje okovy věčných obětí, ubohých nebožaček pronásledovaných ďábelskými falokraty jako v dobách honu na čarodějnice.
Kampaň veřejných výpovědí dospěla podle dopisu k obžalobě jednotlivců, kteří bez toho, aby měli příležitost reagovat nebo se bránit, jsou kladeni na stejnou úroveň jako skuteční pachatelé sexuálních zločinů. Tato zrychlená „spravedlnost“ již má své oběti: muži jsou trestáni při výkonu své profese, jsou nuceni vzdávat se svých funkcí.
Prasata na porážku
„Přitom jejich jediným nešvarem bylo, že se dotkli něčího kolena, pokusili se ukrást polibek, mluvili o ,intimních‘ záležitostech při obchodní večeři nebo posílali sexuálně explicitní zprávy ženě, která zájem neopětovala,“ podotýká se v textu.
„Posílání ,prasat‘ na porážku ale, spíše než aby pomáhalo ženám získávat sílu, ve skutečnosti slouží zájmům nepřátel sexuální svobody, náboženským extremistům a nejhorším reakcionářům,“ uvádí se také v dokumentu.
Kampaň #MeToo
Současnou celosvětovou kampaň #MeToo začala americká herečka Alyssa Milano v říjnu loňského roku. Na Twitter tehdy napsala: „Kdyby všechny ženy, jež byly obětí sexuálního harašení nebo útoku, napsaly ,Me too‘ jako status, mohly bychom lidem ukázat, jak velký je tento problém.“ Reagovala tím na obvinění za sexuální útoky filmového producenta Harveyho Weinsteina.
Na sociálních sítích se následně začaly množit výpovědi žen označené hashtagem #MeToo, které popisovaly obtěžování ze strany mužů, nebo dokonce znásilnění. Kampaň se rozšířila i do České republiky.
Ke kampani se ale začaly připojovat i ženy, jež si obtěžování a útoky pletly s dvořením a více či méně nesmělými pokusy o sblížení, které nikdy nepřekročily hranici násilí nebo jinak vynuceného jednání.
Právě kvůli nim v poslední době zaznívala čím dál větší kritika toho, kam se původně smysluplná kampaň posunula. Francouzské umělkyně ve svém prohlášení dokázaly přesně popsat rozdíly mezi původním smyslem kampaně a tím, jak se následně zvrhla.
