Zemřel Stephen Hawking. Geniálnímu fyzikovi bylo 76 let. Většinu života byl ochrnutý a na vozíku
Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, dnes ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.
"Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou.
Amyotrofická laterální skleróza
Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.
O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s výhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. "Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat," řekl.
Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života.
Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.
