Vláda v demisi schvaluje důležité změny: Novelizuje služební zákon, pod rezort financí přesune ČEB i EGAP
Vláda v demisi dnes schválila návrh novely služebního zákona, která by měla podle jejích představ více otevřít státní správu odborníkům zvnějšku, a naopak také usnadnit odvolání vedoucích pracovníků na základě novému systému hodnocení. Kabinet nyní oficiálně osloví Evropskou komisi, aby začala proces, ve kterém k navrhovaným změnám přijme stanovisko. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Kabinet se začal novelou zabývat v únoru. Původní návrh, který je dosud jedinou dostupnou verzí v knihovně připravované legislativy, počítal s převedením ředitelství státní služby z ministerstva vnitra pod premiéra. Po debatách v kabinetu či kritice opozice nyní členové vlády mluví o jiné podobě služebního zákona. Podle nich by se měla práce náměstků častěji hodnotit.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna novinářům řekl, že hlavní změny se týkají výběrových řízení. V současnosti počítá systém s tříkolovými řízeními, nově se bude jednat o dvě kola. "V obou se počítá se zapojením osob z praxe, pokud mají zkušenost z řídících funkcí," uvedl Mlsna. V případě náměstků by měla být praxe čtyřletá, u vedoucích oddělení by šlo o rok a půl, dodal.
Služební zákon
Druhá oblast změn má podle něj přinést flexibilitu ve služebním hodnocení. U zaměstnanců s nevyhovujícími výsledky by měl předpis umožňovat opakované hodnocení po 40 dnech služby. Mlsna dodal, že by se také měl změnit systém "známkování", kdy by měla nově platit standardní školní stupnice od jedničky do pětky. Úředník by musel dostat čtyřku nebo pětku, aby mohl být odvolán.
O novele zákona jednala minulý týden v Bruselu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Podle ní Evropská komise souhlasila s tím, že úpravy jsou technického rázu a že novela nemá žádný dopad na takzvanou "dohodu o partnerství", na jejímž základě čerpá Česko peníze z evropských fondů. Evropská komise ale uvedla, že její zástupci na schůzce s Dostálovou nevydali žádné hodnocení novely.
Předloženou normu komise teprve studuje, s komentářem přijde až v dalších týdnech. "Komise vyslovila předběžný souhlas. Až když to půjde do Sněmovny, tak se tím bude zabývat po technické a úřednické úrovni," uvedl Mlsna.
ČEB a EGAP pod MF
Státní Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) by nově měly spadat pouze pod ministerstvo financí. Vláda ve středu schválila převod podílů ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí na resort financí. Vyplývá to z informací tiskového odboru kabinetu. Podle zdrojů ČTK ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) pro tuto variantu nehlasoval. Bod nebyl ani na oficiálním programu jednání vlády.
"Dohodli jsme se, že ministerstva budou mít zástupce v dozorčích radách těch firem, ale jediným akcionářem bude ministerstvo financí. Vidíme to jako výhodné pro fungování těchto institucí," uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Převod podílů předpokládá změnu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Změny ve vlastnické struktuře ČEB také musí posoudit Česká národní banka.
Dnešním rozhodnutím není podle MF náplň činnosti ČEB a EGAP nijak dotčena. "Převedení správy majetkových podílů pod jeden resort zvýší efektivitu řízení obou společností a v neposlední řadě bude lépe odpovídat platné právní úpravě pro hospodaření s majetkem státu," uvedlo MF.
Šílené náklady státního rozpočtu
Ministerstvo financí v návrhu, který má ČTK k dispozici, uvádí, že resort má již nyní specializovaný útvar, který vykonává jménem státu akcionářská práva ve společnostech strategického významu. Kromě toho činnost obou exportních institucí se čím dál zásadněji promítá do nároků na státní rozpočet.
Přímé náklady státního rozpočtu na obě instituce od roku 2006 činí více než 32 miliard Kč, uvádí zpráva. "Z pohledu státu jako akcionáře je důležité, aby se práce s historickým klasifikovaným portfoliem soustředila pod 'jednu střechu', s jednotným vedením a co nejnižším možným počtem zástupců jediného akcionáře, tedy státu, s jednotným zadáním ze strany akcionáře vůči těmto institucím," uvádí návrh.
"ČEB a EGAP jsme zdědili v žalostném stavu a je skutečně potřeba, aby byly pod jednou střechou, protože zkušenosti se čtyřmi akcionáři nejsou dobré. Takže jediným akcionářem by mělo být MF, které řídí státní rozpočet," uvedl Babiš.
Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner vzal rozhodnutí vlády na vědomí. "Z věcné příslušnosti je MPO ústředním orgánem státní správy pro zahraniční obchod, podporu exportu, gestorem exportní strategie i gestorem pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Proto by se na strategickém směřování ČEB a EGAP mělo nadále podílet, na čemž jsme se s ministerstvem financí shodli," řekl ČTK.
Ztrátové obchody
ČEB i EGAP se potýkají se ztrátovými obchodními případy z let 2007 až 2011, některé vyšetřuje policie. Objem špatných úvěrů ČEB, tzv. úvěrů v selhání, klesl loni na 20,6 miliardy korun, v roce 2015 činil více než 42 miliard Kč.
Dosud stát vlastnil prostřednictvím ministerstev 84 procent exportní banky, EGAP měl zbylých 16 procent akcií. Z vládního podílu ovládalo ministerstvo financí 52 procent, ministerstvo průmyslu 30 procent, resort zahraničních věcí 12 procent a ministerstvo zemědělství šest procent. Také v EGAP stát vykonává vlastnická práva prostřednictvím ministerstva financí, průmyslu, zemědělství a zahraničí.
Hüner v únoru uvedl, že letos se chce zaměřit na stabilizaci a transformaci ČEB a EGAP. Zásadní je podle něj zachování všech tří pilířů státní podpory vývozu - tedy financování, pojišťování a dorovnávání úrokových rozdílů.
ČEB poskytuje českým vývozcům finanční produkty a poradenství pro export do rizikovějších teritorií a na nové perspektivní trhy. EGAP zajišťuje podporu exportu pojišťováním vývozních úvěrů především do zemí mimo EU. Za 25 let existence společnost pojistila vývoz za více než 800 miliard korun do stovky zemí světa.
