Osud Čecha Pavla Hrůzy, uneseného v Libyi, stále není objasněn. Všichni se bojí nejhoršího
Už více než tři roky trvají nejasnosti kolem osudu Pavla Hrůzy, který byl 6. března 2015 unesen islámskými radikály v Libyi. Informace tamních vyšetřovatelů hovořily o tom, že byl podle všeho zabit. Jenže věrohodně potvrdit se to zatím nepodařilo. Stejně jako žádnou jinou teorii. Úřady zemí, které jsou v případu zainteresované, se ale obávají nejhoršího.
„Nemáme nic, co bychom v tuto chvíli mohli komentovat. Pořád se nacházíme jen na úrovni hypotéz. Táhne se to dlouho, protože situace v Libyi je velmi nepřehledná,“ řekla Reflexu.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronova.
Muslimští radikálové na svém webu minulý rok tvrdili, že rukojmí byla zabita už v roce 2015. V březnu toho roku byli uneseni čtyři Filipínci, dva Bangladéšané, Rakušan, Ghaňan a Čech Pavel Hrůza, kteří pracovali na libyjském ropném poli Al-Ghání pro maltsko-rakouskou firmu VAOS. Dva Bangladéšané a Ghaňan se ze zajetí dostali už dříve.
„Pracujeme na ověření informací. Stále není jasné, co přesně se komu stalo,“ citovala loni v září agentura Reuters mluvčího rakouského ministerstva zahraničí Thomas Schnöll. Ten pak rakouské agentuře APA potvrdil, že existují informace, na jejichž základě se lze „obávat nejhoršího“.
K této možnosti se bohužel přiklánějí i libyjští vyšetřovatelé únosu, jak uvedli na loňské zářijové tiskové konferenci. „U těchto všech unesených známe okolnosti únosů a kdo a jak je provedl. Byl unesen také tuniský diplomat a Čech. Rakušan a Čech byli uneseni a poté byli převezeni až do města Darny a tam, během akce proti Islámskému státu, je islamisté zabili,“ prohlásil před více než půl rokem vedoucí týmu vyšetřovatelů As-Sadíq As-Súr.
Pavel Hrůza pracoval pro maltsko-rakouskou společnost VAOS na ropném poli Al-Ghání, které se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od pobřežního města Syrta. Toto město i jeho široké okolí bylo dlouho v držení libyjské odnože Islámského státu. V Ghání bylo při únosu Pavla Hrůzy zabito 11 strážců objektů tohoto ropného pole. Některým z nich, jak je u islamistů zvykem, byly bestiálně uřezány hlavy. Devět lidí pak bylo uneseno, mezi nimi i Hrůza.
Libye se po pádu diktátora Mu’ammara Kaddáfího v roce 2011 ocitla v chaosu a zachvátila ji naprostá anarchie. Situace, jak říká i české ministerstvo zahraničí, je často zcela nepřehledná, fronty se rychle přelévají z místa na místo a proti sobě bojují nejrůznější ozbrojené frakce. Je jich několik desítek. Libye se kvůli anarchii stala i místem, odkud jsou masově pašováni uprchlíci do Evropy, zejména do Itálie.
