Co pro muslimy znamená ramadán a proč ho slaví pokaždé v jiném období roku
Právě končí pro muslimy nejdůležitější měsíc v roce jejich náboženského života - ramadán, který je devátým měsícem v muslimském kalendáři. Protože muslimský kalendář je koncipován podle pohybu Měsíce, jednotlivé začátky měsíců se postupně posouvají a muslimové tak slaví ramadán v průběhu celého našeho solárního kalendáře. V roce 2019 ramadán trvá od 6. května do 4. června.
Je poněkud překvapivé, že dokonce i otázka začátku ramadánu vyvolává mezi muslimy spory. Nedokáží se totiž shodnout na tom, jestli k zahájení měsíce ramadánu stačí pouze astronomický výpočet pohybu Měsíce, nebo zda musí být samotný Měsíc viděn. Proto v jednotlivých regionech ramadán začíná a končí v různých termínech.
Samotný půst v tomto měsíci byl ustanoven zakladatelem islámu Mohamedem, a to jako připomínka jeho prvního setkání s andělem, jenž měl být vyslán Alláhem, aby mu zvěstoval Korán. Stalo se tak dva roky poté, co Mohamed se svými věrnými odešel z Mekky do Mediny. Půst v měsíci ramadánu je jedním z pilířů islámu.
Povinnosti muslima během ramadánu
O celé věci se píše v samotném Koránu: „Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči Měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť se postí stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede – snad budete vděční!“ (Verš 185 ze súry 2 v překladu českého orientalisty Ivana Hrbka)
Samotná praxe držení půstu trvajícího zhruba měsíc nepochází od Mohameda, ale nejspíše jde o zvyk, který Mohamed převzal od některé arabské křesťanské církve. Tento názor zastávají například americký historik Philip Jenkins či africký teolog Paul-Gordon Chandler.
Mezi Mohamedovy příkazy k pravidlům půstu v ramadánu, jenž jsou zapsané v islámském právu šaría, patří například to, že od rozbřesku do začátku západu slunce nesmí muslim pít, jíst a mít sex. Půst nemusejí například držet těhotné a menstruující ženy, cestující, nemocní a děti.
Konec ramadánu
V měsíci ramadánu je nejvýznamnějším časem Noc úradku (Lajlat al Qadr), která patří do posledních deseti dní měsíce ramadánu. V této noci měl anděl Džibriel v jeskyni Hirá za městem Mekka Mohamedovi zahájit sdělování koránu seslaného od Alláha. Muslimové ovšem zapomněli, který z posledních dní ramadánu onou Nocí úradku skutečně byl. Ví se jen, že jde o jeden z posledních lichých dnů konce ramadánu. Nejvíce se muslimové přiklánějí k noci na 27. den ramadánu.
Konec ramadánu je oslavován o svátku Íd al Fitr (svátek ukončení půstu). Ten připadá na první den měsíce následujícího po ramadánu a slaví se běžně až tři dny. V tento svátek mají muslimové přísně zakázáno vykonávat jakýkoliv půst. Před samotnou sváteční modlitbou má každý muslim povinnost dát almužnu (Zakát al Fitr), která připadne nejchudším muslimům, aby mohli také svátek Íd al Fitr radostně oslavit.
Pravidla ramadánu
Samotný svátek má také muslimům sloužit jako způsob, jak se veřejně odlišit od nemuslimů. Saúdskoarabský duchovní Muhammad al-Džibálí o tom píše: „Označení ‚náš svátek‘ je velmi důležité, neboť to ukazuje, že je to svátek muslimů a je založen výhradně na muslimském právu (šaría). Protože svátky jsou povětšinou založeny na náboženské tradici, je důležité, abychom během našeho svátku demonstrovali naši velkou společnou radost, abychom cítili, že je to náš svátek a že je odlišný od svátků mušriků (polyteistů). Nesvětíme cizí svátky, jako např. Boží narození nebo Chanuku. Naši vděčnost směřujeme pouze k Alláhu. Posel (nechť mu Alláh žehná a dopřeje mu mír) v mnoha výpovědích nařizoval, abychom se odlišovali od polyteistů. Zvláště co se týká našich dvou svátků (Ídů), chtěl, abychom se jasně odlišili. Když přišel Posel (nechť mu Alláh žehná a dopřeje mu mír) do Medíny a viděl obyvatele města slavit dva svátky, řekl: ‚Alláh dal vám lepší než tamty (pohanské svátky): a to Íd al Adhá (svátek oběti) a Íd al Fitr (svátek zakončení půstu).‘“ (Základy ramadánu, Islámská nadace v Brně 2009)
Ramadán a boj
Ramadán ovšem není pouhým měsícem modliteb a nenásilí. Právě naopak – v měsíci ramadánu se udála jedna z nejslavnějších bitev Mohamedova života a prakticky první velká bitva mezi muslimy a obyvateli Mekky – bitva u Badru roku 624 našeho letopočtu.
Mekkánci tehdy vedli obchodní karavanu ze Sýrie. Mohamed s muslimy tuto karavanu chtěl přepadnout a obchodníky oloupit. Nebylo to první muslimské přepadení obchodní karavany. Protože záměr Mohameda byl prozrazen, karavana byla zachráněna a muslimům se do cesty postavila armáda vyslaná z Mekky. Byť byli Mekkánci v početní převaze, díky dobré Mohamedově strategii došlo u Badru k absolutnímu muslimskému vítězství a porážce armády z Mekky.
Dnes již bývalý pražský imám Karam Badawy v roce 2002 v pátečním kázání 22. listopadu řekl k tématu této bitvy: „Tato bitva a její vítězství se staly v měsíci ramadánu, což dokazuje, že ramadán není měsícem zahálení, lenosti, ospalosti, jedení a pití, ale je měsícem práce, aktivity, trpělivosti, vítězství a potírání špatnosti. To vyplývá z toho, že v této i mnohých jiných bitvách proti nevíře bojovali muslimové v ramadánu.“
Útoky muslimů během ramadánu
V novodobé historii v ramadánu také spojené síly arabských zemí v roce 1973 zaútočily na stát Izrael a svět se ocitl na pokraji atomové války. Vedení státu Izrael bylo údajně připraveno dát pokyn k aktivaci jaderných zbraní v případě, že by se arabské armády nepodařilo odrazit a ty by postupovaly do nitra Izraele.
Stejně tak i islámští teroristé považují za správné v měsíci ramadánu útočit na nevěřící. Příkladem může být teroristický útok v Londýně z roku 2017, který islámský terorista spáchal právě v tomto muslimském posvátném měsíci.
