Hlas Stephena Hawkinga putuje k černé díře. Dorazí za 3500 světelných let
Známý syntetický hlas fyzika Stephena Hawkinga, který kvůli nevyléčitelné chorobě přišel o hlas, byl v pátek vyslán směrem k nejbližší černé díře. Jedná se o vědcovo poselství zakomponované do hudby řeckého skladatele Vangelise. Symbolický akt byl součástí pátečního smutečního obřadu ve Westminsterském opatství.
Hawkingovy ostatky leží v budově opatství mezi velikány Isaacem Newtonem a Charlesem Darwinem. Pietního obřadu se zúčastnilo asi tisíc lidí, které Hawkingova nadace vybrala z 25 tisíc zájemců. Během ceremoniálu proneslo řeč několik osobností spjatých s fyzikovým životem, mezi nimi například herec Benedict Cumberbatch, který Hawkinga ztvárnil v televizním filmu BBC Hawking.
Hlas teoretického fyzika nasměroval satelit Evropské vesmírné agentury k nejbližší černé díře, která nese označení 1A-0620-00 a je od Země vzdálená 3500 světelných let. Právě černé díry byly hlavním tématem Hawkingovy práce.
Symbolické gesto
Fyzikova dcera vysvětlila, že poselství jejího otce je o míru, jednotě, víře a potřebě žít na Zemi společně a v harmonii. „Je to krásné a symbolické gesto, které spojuje otcovu přítomnost na naší planetě, jeho přání dostat se do vesmíru a myšlenky o universu.
Stephen Hawking zemřel 14. března tohoto roku ve věku 76 let. Více než padesát let bojoval s degenerativní amyotrofickou laterární sklerózou, která jej postihla jako vysokoškolského studenta. V roce 1985 přišel Stephen Hawking po prodělaném zápalu plic definitivně o hlas.
Nejprve komunikoval pomocí kartiček s písmeny, které označoval pomocí zdviženého obočí. Později mu kolega vyrobil syntetizátor, který ovládal pomocí palce. Od roku 2008 už však komunikoval pouze pomocí ovladače v brýlích a infračerveného paprsku, který měřil svaly ve tváři.
I přes své onemocnění pracoval až do konce života. Jeho poslední vědecká stať vyšla před necelými dvěma měsíci. Zabývá se v ní myšlenkou, že krom našeho vesmíru existují i jiné. Nejprodávanější Hawkingova kniha je Stručná teorie času z roku 1988, v níž se snaží vyložit laickému čtenáři kosmologická témata i složitou matematiku.
