7 firem Babišovy skupiny Agrofert neoprávněně čerpalo finanční podporu, tvrdí Piráti
Česká pirátská strana v úterý vyzvala dopisem koncern Agrofert, aby vrátil státu finanční prostředky i s úroky, které získal prokazatelně neoprávněně. Od roku 2015 prý firmy skupiny Agrofert čerpaly nejméně 4 miliony, přitom tyto peníze byly určeny pro malé a střední firmy.
Peníze získaly firmy Agrofertu v rámci finanční podpory pojištění Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který je podřízen Ministerstvu zemědělství ČR. Jedná se o minimálně 4 miliony korun od roku 2015. Tyto prostředky byly určeny pouze pro malé a střední podniky, nikoliv pro největší zemědělský komplex v zemi.
Piráti tvrdí, že tento závěr mají doložený od několika expertů, a opakuje se tak podobný scénář jako v kauze Čapí hnízdo. Pirátský poslanec Radek Holomčík, který je členem sněmovního Zemědělského výboru, podal v této věci interpelaci na ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka a premiéra Andreje Babiše.
Češi versus EU?
Pobírání podpory bylo objeveno díky registru smluv. Pokud se totiž malý podnik stane součástí velkého koncernu, pak je sám zařazen mezi velké podniky. „Tento postup explicitně určují dokumenty publikované Evropskou komisí, dále experti 3 vysokých škol (VŠE, UK, ČZU), představitel Ministerstva průmyslu a obchodu, Státního zemědělského intervenčního fondu a řada dalších expertů,“ vysvětlují Piráti.
Expert na dotace a bývalý náměstek Andreje Babiše Lukáš Wagenknecht navíc říká, že tento postup je již obsažen v judikatuře evropského soudního dvora z roku 2014. Jediný, kdo tvrdí opak, je ředitel PGRLF. „Tento postoj pana ředitele je neudržitelný, a Piráti proto dnes dopisem vyzvali rovněž PGRLF, aby tuto chybu co nejdříve uznal a začal jednat aspoň na její částečné nápravě,” dodal předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek.
Firmy čestně prohlásily, že jsou malé
Účelem této finanční podpory je pojištění před nepředvídatelnými škodami, které může způsobit například sucho, silný déšť, sesuv půdy či různí škůdci. Podpora je určena s odvoláním na evropské standardy pouze malým zemědělcům, pro které mohou být tyto neočekávané situace likvidační a přitom působí v oblastech, kam se velké podniky nedostanou.
„Vrcholem absurdity je ovšem fakt, že celá řada dceřiných společností Agrofertu odevzdala PGRLF v žádosti o finanční podporu čestné prohlášení o tom, že jsou malým a středním podnikem,” dodává Michálek.
„Udělení této finanční podpory dceřiným společnostem Agrofertu není ovšem výsledkem nepozornosti,“ upozorňují Piráti. „PGRLF zcela mylně a nesmyslně interpretoval nařízení Evropské komise i po tom, co v letech 2014–2015 vydaly evropské či národní úřady dokonce podrobné příručky či stanoviska ke správnému výkladu evropského nařízení.“
Piráti ve svém přehledu uvedli finanční podpory 7 dceřiných společností Agrofertu, jejichž žádost byla registrovaná od roku 2015 do současnosti v celkovému objemu přesahujícím 4 miliony korun. „Dceřiné společnosti Agrofertu ovšem tyto podpory určené výhradně malým a středním podnikům získávaly i dříve, a proto celkový rozsah těchto prostředků je mnohem větší, nemluvě o tom, že neoprávněně putovaly i do dalších velkých zemědělských koncernů,“ dodávají Piráti.
Podle Hospodářských novin se Agrofert odvolává na to, že fond uváděl, že na dotace mají podniky holdingu nárok i po vstupu do Agrofertu. "Věc dále analyzujeme, v tuto chvíli nemáme co dodat," řekl deníku mluvčí holdingu. Fond uvedl, že se situací kolem zmíněných dotací zabývá.
Střet zájmů
"Zatímco vůči malým a středním podnikům přistupují úřady často velice přísně a nekompromisně, obrovský koncern Agrofert ovládaný premiérem v demisi Andrejem Babišem má podle Pirátů jinou pozici. Ministerstvo zemědělství dokonce ohlásilo, že zásady poskytování této finanční podpory změní od příštího roku tak, aby na ně mohly dosáhnout rovněž velké podniky, a obdobně postupuje i u dalších dotačních titulů," uvádějí Piráti.
„Takovýto postup již vskutku zavání možným zneužitím střetu zájmů. Nakonec si připomeňme, že v nedávné zprávě NKÚ konstatoval, že podmínky čerpání dotací u vybraných dotačních titulů v rozsahu několika miliard podstatně zvýhodňovaly velké podniky. Nelze se tedy divit, že Evropská komise kvůli nefunkčnímu kontrolnímu mechanismu při čerpání zemědělských dotací navrhla České republice sankce ve výši 7,5 miliard Kč,” uvádí protikorupční analytik České pirátské strany Janusz Konieczny.
