Na Jamajku za smrtí. Statisíce britských penzistů se vrhají do nebezpečí
Brutální vražda britského manželského páru, který se před několika měsíci přestěhoval na důchod z Británie na Jamajku, znovu otevřela diskuzi o vhodnosti karibského ráje jako letoviska a čím dál více také jako druhého domova bohatých Britů. Charlie a Gayle Andersonovi chtěli na ostrově „otevřít novou kapitolu svého života“. Dvacátého druhého června byli nalezeni ve svém osmipokojovém domě mrtví. Od roku 2012 bylo na ostrově zavražděno 85 Britů, Američanů a Kanaďanů.
Jamajka je považována za jednu z nejnebezpečnějších zemí na světě. V minulém roce zde bylo zaznamenáno na šestnáct set vražd. V zemi žijí necelé tři miliony lidí. Oproti loňsku počet případů vzrostl o alarmujících 20 %. Kromě případů spojených s vyřizováním účtů mezi různými gangy roste také počet vražd bohatých obyvatel ostrova, kteří se sem v posledních letech stěhují ve stále větších počtech.
Po vraždě manželů Andersonových se jamajská policie zavázala jmenovat v každém okrese zvláštního vyšetřovatele kriminálních činů spáchaných na cizích občanech. Podle policie jsou tito lidé mezi Jamajčany často vnímáni jako jednoduchý cíl, a dostávají se tak do extrémního nebezpečí.
Andersonovi byli tento měsíc nalezeni ve svém domě ve městě Mount Pleasant ubodáni a upáleni. K obdobně otřesným vraždám došlo také letos v lednu, kdy o život přišla třiašedesátiletá sociální pracovnice původem z Birminghamu a dva kanadští důchodci.
Nevycházet ani za denního světla
Policie dále slíbila znovu revidovat závažné trestné činy, jejichž oběťmi se v minulosti stalo na třicet tisíc vracejících se nebo na ostrově přímo žijících cizinců. Dále by v prevenci proti zločinům mělo pomoci zvýšení povědomí o situaci na Jamajce přímo v Británii, Spojených státech a Kanadě. Místní, již chtějí u expatů získat zaměstnání, by měli být na příště podrobování přísným prověrkám.
Podle statistik přišlo na ostrově od roku 2000 o život 200 anglicky mluvících cizinců. Turistům se dlouhodobě nedoporučuje, aby opouštěli prázdninové rezorty. Na opuštěné pláže nemají například chodit ani za denního světla. Přesto se sem na dovolenou ročně vydá až na dvě stě tisíc Britů.
