Velká studie ukazuje, koho nechtějí Češi za sousedy: Alkoholiky, Romy nebo imigranty
Koho by nechtěli Češi za své sousedy? To už od roku 1991 v pravidelných intervalech zkoumají odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky, které prezentovali vědci minulý týden, se ale liší od minulosti. Odráží se v nich změna politické situace, problémy s terorismem, islamismem i migrací. Za sousedy by Češi nechtěli především narkomany, alkoholiky, lidi s kriminální minulostí, Romy, přistěhovalce a muslimy. Naopak homosexuálové a židé většině dotázaných nevadí.
Data z poslední vlny dlouhodobého výzkumu byla shrnuta ve více než třistastránkové publikaci s názvem „Hodnoty a postoje v České republice 1991–2017“. Je to výsledek práce vědců z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Výsledkem je celkem 243 grafů, které popisují aktuální postoje Čechů k vlastnímu životu, rodině, přátelům nebo zaměstnání a různým společenským aspektům. Porovnávané údaje pocházejí z let 1991, 1999, 2008 a 2017. Naposledy se výzkumu zúčastnilo 1812 respondentů, kteří odpovídali na otázky v době od září do prosince 2017.
Podle studie je dobrou zprávou, že Češi se za dobu konání výzkumu ještě nikdy necítili tak šťastně jako nyní. V jiných ohledech se ale objevuje rostoucí netolerance.
Například v roce 1991 nechtělo mít muslimy za sousedy 23 procent lidí, v roce 2017 už 58 procent dotázaných. U imigrantů a cizích dělníků to bylo dříve 23 procent a při posledním sběru už 60 procent.
„Výrazně negativní postoje v tomto směru jsme nezachytili, dokud se agendou části politického spektra nestaly takzvaný islámský terorismus (po roce 2001) a migrace (výrazněji po roce 2015),“ komentoval výstupy Petr Fučík, sociolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Zajímavé je, že zatímco muslimy a přistěhovalce nechtějí mít dnes za sousedy zhruba dvě třetiny Čechů, na otázku, zda by jim vadili „lidé odlišné rasy“ odpověděla negativně jedna třetina dotázaných. Odmítání je tedy podle všeho spojeno více s pohledem na jednotlivá náboženství a politické, společenské a ekonomické pozadí problémů než s rasismem.
Koho nechtějí Češi za své sousedy
Koho by tedy podle nové studie „Hodnoty a postoje v České republice 1991–2017“ nechtěli mít Češi za své sousedy? Odpovědi jsou uvedeny v procentech těch, kteří tyto skupiny lidí nechtějí ve své blízkosti.
Narkomany – 83 procent
Těžké alkoholiky – 76 procent
Romy – 64 procent
Lidi s kriminální minulostí – 62 procent
Přistěhovalce (imigranty), cizí dělníky – 60 procent
Muslimy – 58 procent
HIV pozitivní – 38 procent
Pravicové extrémisty – 36 procent
Levicové extrémisty – 34 procent
Lidi odlišné rasy – 33 procent
Homosexuály – 24 procent (v roce 1991 to bylo až 51 procent)
Citově nevyrovnané lidi – 23 procent
Velmi početné rodiny – 19 procent
Židy – 18 procent
Křesťany – 12 procent
