Indonésie volá po více ženách v mírových misích. Testy panenství ale porušuje lidská práva
Indonéské ozbrojené a bezpečnostní složky sestávají z 95 % z mužů. Přesto je dlouhodobě součástí náborového procesu ponižující test panenství, který navíc ve většině případů na kandidátkách vykonávají muži. Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch označuje praktiku na základě Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech za porušování lidských práv. Testy panenství jsou vynucovány také v Egyptě, Indii a Afghánistánu.
Na praktiku testování panenství poprvé upozornil Human Rights Watch v roce 2014. Indonésie byla následně kritizována mnoha lidsko-právními organizacemi. Až do loňska však země odmítala od této součásti náborového procesu upustit.
Tzv. dvouprstový test má potvrdit, že žena není těhotná, a zároveň vyloučit, že v minulosti měla pohlavní styk. Taková kandidátka by byla pro službu státu nevhodná, podle Indonésanů by nebyla zaručena její morální integrita.
Zatímco u policie k proceduře již podle všeho nedochází, armáda ji vykonává nadále, ačkoliv počet žen se zde mimo jiné kvůli ponižujícímu testování stále snižuje. V červnu byla přitom Indonésie zvolena nestálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Ministr zahraničí Retno Marsudi přitom paradoxně vyzval ke zvýšení počtu žen v mírových misích. Z 2 694 Indonésanů, které doposud země na zahraniční mise pod vlajkou OSN vyslala, bylo přitom žen pouze 81.
Testy panenství po desetiletí využívají všechny složky indonéské armády. V některých případech jsou k nim nuceny také snoubenky výše postavených důstojníků. V roce 2013 se dokonce objevilo volání po zavedení testů pro studentky středních škol.
Tzv. dvouprstové testy jsou pozůstatkem nevědeckých praktik datujících se v jihovýchodní Asii do 18. století. Kromě samotného výkonu, který je pro ženu extrémně ponižující, panenství ani těhotenství prokázat nemůže. Mezi další země, které jsou kvůli němu kritizovány, patří Egypt, Afghánistán a Indie. Situace se v posledních letech zlepšuje pouze v Indii.
