Porošenko chce vyhlásit válečný stav, sejde se OSN i NATO. Jen manévry před volbami, tvrdí Rusko
Kyjev a Moskva se dnes vzájemně obviňují z odpovědnosti za incident u břehů anektovaného Krymu v Kerčském průlivu, spojujícím Černé a Azovské moře, kde ruští pohraničníci v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 23 námořníků. Rusko dnes prostřednictvím své ombudsmanky ujistilo, že tři zranění Ukrajinci nejsou v ohrožení života. V reakci na incident ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal dekret o vyhlášení válečného stavu, který má dnes odpoledne schvalovat parlament.
Kvůli incidentu se dnes také sejde Rada bezpečnosti OSN, Komise NATO-Ukrajina či rada Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Z Kyjeva znějí výzvy ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.
Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k zavedení stanného práva a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.
Incident "páchne volebními hrami", uvedl mluvčí Dmitrij Peskov v první reakci Kremlu. Šlo o "jednoznačnou provokaci" Kyjeva, tvrdí šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a vyzývá Západ, aby pomohl přivést k rozumu ukrajinské politiky, kteří "se pokoušejí získat politické body válečnickou hysterií".
"Cíle jsou jasné: 'otřást' Ukrajinou vyhlášením válečného stavu, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce," usoudil Lavrovův náměstek Grigorij Karasin. "Je zjevné, že na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň," dodal.
Provokace kvůli volbám
Vyhlášení válečného stavu, který by v zemi měl platit po 60 dní, by podle agentury AP znemožnilo zahájení prezidentské volební kampaně, které je naplánováno na 30. prosince. Někteří poslanci proto obvinili Porošenka z pokusu ovlivnit blížící se prezidentské klání.
Prezidentské volby na Ukrajině mají být v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková. Značná část voličů je ale dosud nerozhodnutá.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Podle mluvčí unijní diplomacie Maji Kocijančičové je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance.
"Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle dosud známých skutečností nebyl žádný důvod," řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. "Nic nenaznačuje, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné," napsalo francouzské ministerstvo zahraničí. Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Podle Varšavy by Západ měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku.
Krym
Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. "Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva," podotkl Petříček.
Z porušování mezinárodního práva se vzájemně obviňují obě strany. "Okupanti (Rusové) odmítají zajistit právo svobodné plavby, zaručené mezinárodními dohodami," zdůrazňují Ukrajinci. "Porušili klíčová ustanovení mezinárodního práva, nejen mořského (...), které vyžadují od všech států, aby respektovaly svrchovanost druhého státu," prohlásil dnes na ukrajinskou adresu ruský ministr Lavrov.
Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává. Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci okamžitě otevřít Kerčský průliv pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený.
