Austrálie si svou pohodu přísně střeží: Domácí násilníci mají do země zakázán vstup, i ti slavní
Poslední únorový den vstoupil v platnost zákon, který zapovídá pachatelům odsouzeným za domácí násilí vstup na území Austrálie. Je přitom úplně jedno, jestli jsou bohatí, mocní a slavní, odkud pochází nebo na jak dlouho byli odsouzeni. Austrálie vyhlásila nulovou toleranci domácímu násilí.Australské úřady už v minulosti odepřely vstup do země třeba R&B zpěvákovi Chrisu Brownovi nebo boxerské hvězdě Floydu Mayweatherovi. 28. února letošního roku spadli do stejného pytle se slavnými násilníky i ti, kteří nejsou tolik vidět.
Zákon navíc pamatuje i na ty cizince dopouštějící se domácího násilí, kteří v Austrálii již jsou. Pokud mají v rejstříku trestů záznam o domácím násilí, musejí si sbalit kufry. Nové zákony doplňují stávající právní předpisy, podle kterých Austrálie neposkytne vízum nikomu, kdo je odsouzen na 12 a více měsíců odnětí svobody. Zákony navíc umožňují zrušit víza cizincům, kteří neprošli testem charakteru. Současná vláda zrušila více než 4150 víz pro cizince. Austrálie si svoji pověstnou pohodu pořádně střeží.
„Pokud jste byli odsouzeni za násilný zločin proti ženám nebo dětem, nejste v této zemi vítáni,“ prohlásil natvrdo ministr pro imigraci, občanství a multikulturní záležitosti David Coleman. Toto opatření je jen jedním z podpůrných prostředků, které by měly pomoci snížit kriminalitu v souvislosti s domácím násilím. Počátkem roku premiér Scott Morrison slíbil navýšení finančních prostředků na nouzové ubytování pro ty, kteří unikli domácímu násilí, a kontinuální vytváření nového bezpečného bydlení.
Konec vleklého dětského utrpení
Coleman mimo jiné prohlásil, že Austrálie bude stále hledat nové způsoby, jak posílit zákon i migraci tak, aby bylo zachováno bezpečí jejích obyvatel. Australská imigrační politika bývá obecně vnímána jako příklad dobře zvládnuté migrační krize. Od roku 2013 tu mají ilegální migranti utrum. Azyl nedostane nikdo, kdo sem připluje po moři. Ti, kteří se o to přece jen pokusí, končí v detenčních centrech na tichomořských ostrovech Nauru a Manus.
V přísně střežených táborech byla donedávna za ostnatými dráty dlouhodobě zadržována i více než stovka malých dětí, jejichž křehká psychika se často bortila pod náporem nejistoty a beznaděje. Organizace Lékaři bez hranic loni v říjnu uvedla, že za uplynulý rok ošetřila na Nauru 78 pacientů, kteří se sebepoškozovali nebo pokusili o sebevraždu. Někteří se v minulosti dokonce pokusili upálit nebo si na protest sešili ústa. Byly mezi nimi i děti ve věku od 7 do 12 let.
Letos v únoru dětské utrpení pod australským patronátem na ostrově Nauru definitivně skončilo. „Všechny děti, které žádaly o azyl, byly už z Nauru odvezeny nebo byla jejich žádost vyřízena a jejich cesta pryč z ostrova je připravena,“ uvedl australský premiér Scott Morrison. „Důležitým principem zůstává, že lidé, kteří připluli v rozporu se zákonem na lodi, se nebudou moci v Austrálii trvale usadit a budou přesídleni do třetích zemí,“ dodal rezolutně ministr Coleman.
