Babiš: Nejdůležitější je vliv na rozdělování peněz z EU
Bezpečnost, otázky spojené s migrací nebo vztah mezi Evropskou radou a Evropskou komisí patří podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mezi strategické priority EU v nadcházejícím pětiletém období. Za nejdůležitější ale označil posílení vlivu členských zemí na použití dotací z EU. Uvedl to po dnešním ranním setkání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. V prohlášení proneseném česky se Tusk o prioritách nezmínil, zdůraznil ale myšlenky českých vizionářů včetně bývalého prezidenta Václava Havla o tom, jaká by Evropa měla být.
"Václav Havel řekl, že v Evropě jsou svoboda a odpovědnost dvě strany jedné mince. Přesně vystihl, co znamená být Evropanem," řekl novinářům Tusk. Dodal, že o těchto myšlenkách chce mluvit i na čtvrtečním summitu evropských lídrů v rumunském Sibiu, který se má prioritami EU zabývat.
Babiš mezi české priority strategie EU zařadil schengenský prostor, který zaručuje volný pohyb osob v rámci unie, nebo potřebu zohlednit specifika jednotlivých zemí z hlediska rozvoje energetiky. Třetina výroby elektřiny v Česku pochází z jaderných elektráren. "Taky jsme se bavili o tak populární dvojité kvalitě potravin," řekl Babiš po jednání novinářům.
"Z mého pohledu to nejdůležitější, s čím my stále bojujeme, je to, abychom měli podstatně větší vliv a abychom hlavně my rozhodli o tom, na co budou použity peníze, které dostáváme z Evropy," řekl premiér.
Češi podle Tuska vždy zavrhovali neautentičnost a odmítali slepě následovat doktríny a dogmata. "Vždy se vyznačovali schopností jistého sebeodstupu, moudrým smyslem pro humor a zdravou dávkou skepticismu," uvedl Tusk. Podle něj by tyto vlastnosti neměli měnit, protože "takový přístup je nejlepší odpovědí na populismus a radikalismus, které se v Evropě začínají šířit".
Tusk už dříve zveřejnil materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. Vedle slibů ochrany vnějších hranic či reformy unijní azylové politiky hovoří třeba o rychlejším přechodu k "zelené" energii či posilování měnové unie. Členské státy se liší například v pohledu na cíle v ochraně klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování EU.
Vlastní představy nabídla koncem dubna Evropská komise, podle níž by se EU měla v nadcházejících pěti letech soustředit na pět priorit. Jsou jimi vznik skutečné bezpečnostní unie a směřování k funkční obranné spolupráci sedmadvacítky, zvyšování konkurenceschopnosti EU, zachování sociálně spravedlivé EU, účinnější boj s klimatickými změnami a posílení vlivu unie na světové scéně. Evropská komise chce být také aktivnější při řízení migrace a prosazuje sdílení odpovědnosti a solidaritu. Členské státy ale na to mají stále značně rozdílný pohled.
