Stížnost KDU-ČSL kvůli církevním restitucím podpořilo 38 senátorů, získali i podpisy z ODS a ČSSD
Lidovci nasbírali 38 senátorských podpisů pod ústavní stížnost kvůli zákonu o zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Podání podpořili kromě senátorů KDU-ČSL i zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21, uvedli dnes lidovci v tiskové zprávě. K tomu, aby se Ústavní soud musel zabývat návrhem na zrušení zákona, je třeba podání podpořené 17 senátory.
Kromě KDU-ČSL pracuje na vlastní ústavní stížnosti také Starostové a nezávislí (STAN). Předseda STAN Vít Rakušan dnes uvedl, že Starostové chtějí ve své stížnosti poukázat na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách, zatímco lidovecký návrh míří na ochranu církví. STAN zatím o podpoře pro svůj návrh vyjednává, hnutí má nicméně v horní komoře Parlamentu 19 zástupců, takže by mu k podání stížnosti mohly stačit podpisy jeho zákonodárců. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný dnes postup STAN kritizoval a označil ho za zbytečné tříštění sil. „Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat,“ uvedl.
Ve hře je 380 milionů korun
Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají od příštího roku hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích.
Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Odpůrci zákona mluví o bezpráví a narušení právní jistoty.
Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na činnost církví se postupně snižují a na nulu se dostanou v roce 2030.
