Uprchlíky mířící do EU po moři v roce 2018 nejčastěji přijímalo Španělsko

Uprchlíky mířící do EU po moři v roce 2018 nejčastěji přijímalo Španělsko Zdroj: Profimedia

Soud EU řeší žalobu na Českou republiku a další země kvůli migračním kvótám

ČTK

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začne zabývat žalobou Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání podílet se před několika lety na přerozdělování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie podle stanovených kvót. Soud si pouze vyslechne stanoviska stran, rozhodnutí jako takové se dá očekávat nejdříve za několik měsíců.

Komise loni v lednu poslala trojici středoevropských zemí k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání podílet se na jednorázovém programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září 2017.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček předpokládá, že řízení u soudu skončí někdy letos na podzim a soudní stání pokládá za běžný právní proces. "Nechal bych na soudcích, ať posoudí, zda jsme dostáli svým závazkům či nikoliv," poznamenal s tím, že vývoj dal postoji středoevropských zemí za pravdu.

"V roce 2017 jsme se v rámci EU shodli, že kvóty nefungují, že ten mechanismus je třeba nahradit něčím jiným," řekl tento týden v Bruselu Petříček novinářům. Česko prosazuje hlavně řešení příčin migračního tlaku a také pomoc zemím nejvíce zasaženým migrační vlnou.

Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud tehdy naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.

Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun až 160.000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32.000 osob, oznámila v prosinci Evropská komise.

Česko přijalo pouze 12 lidí a tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá.