Eurofederalistka i příznivec migrace. Kdo jsou noví lídři EU?
Po několikadenním jednání Evropské rady v Bruselu je zřejmě definitivně jasno v tom, kdo v příštích letech povede EU. Dva ze čtyř nejvyšších postů budou zastávat ženy, ten úplně nejdůležitější pak německá ministryně obrany Ursula von der Leyen. Přečtěte si profily všech nových evropských lídrů.
Ursula von der Leyenová – předsedkyně Evropské komise
Nejexponovanější post „premiéra“ Evropské unie převezme po Jeanu-Claudu Junckerovi německá politička Ursula von der Leyenová. Současná spolková ministryně obrany patří k blízkým spojencům Angely Merkelové, v jejích vládách zastávala i post ministryně práce a později ministryně pro rodinné záležitosti. Z těchto pozic mimo jiné prosazovala kvóty na počet žen ve vedení firem. V Německu je dlouhodobě populární a dříve se o ní mluvilo jako o možné nástupkyni Angely Merkelové v čele vlády. Má sedm dětí a před vstupem do politiky do svých 42 let pracovala jako gynekoložka.
V evropské politice by se nejspíš neměla moc neodchylovat od svého předchůdce Jeana Clauda Junckera. Její vizí je Evropa jako federace ve stylu Spojených států nebo Švýcarska. Zároveň patří mezi tvrdé odpůrce brexitu, který je podle ní „prohrou pro všechny“. Že by do jednání s Británií přinesla vstřícnější tón, se tedy čekat nedá.
Pro země Visegrádské čtyřky je nicméně přijatelnější než původní kandidát Frans Timmermans. Podle premiéra Andreje Babiše bylo při rozhodování podstatné, že zná Českou republiku a střední Evropu obecně.
Charles Michel – předseda Evropské rady
Jeho vládní koalice se loni rozpadla kvůli odlišným pohledům na migrační pakt OSN, který Michel za Belgii podpořil. Na žádost krále nicméně Belgii vedl ještě do letošních voleb. Na nominaci do čela Rady reagoval slibem, že bude zastávat solidaritu, svobodu a respekt k odlišnosti evropských národů. Ve funkci nahradí Poláka Donalda Tuska.
Christine Lagardeová – prezidentka Evropské centrální banky
Lagardeová v eurozóně prosazuje větší integraci, zároveň dříve vyzývala k vytvoření fondu pro pomoc členským státům při ekonomických útlumech. Varovala před škodlivými dopady brexitu.
Josep Borrell – Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci
Dříve se dostal do konfliktu s prezidentem Klausem ohledně Evropské ústavy. Obecně v evropských záležitostech razí co nejvíc integrace a i on tak může ve své pozici navazovat na předchůdce.
David Maria Sassoli - předseda Evropského parlamentu
Celkově se tak dá definitivně říct, že žádné velké zemětřesení po evropských volbách nenastává. Novinkou je snad jen fakt, že bude v čele EU více žen. Nejdůležitější pozice obsadili zástupci evropských lidovců, socialistů a liberálů, tedy striktně proevropských stran. Volání po změně ze strany zemí Visegrádu tím pádem dost možná vyjde naprázdno, přestože premiéři V4 novou sestavu podpořili.
