Umělá inteligence už dokáže zázraky, objevuje i věci, které nenapadly ani vědce
Vědecké týmy vždy velmi pečlivě analyzují vše, co zkoumají, ovšem někdy jim přece jenom uniknou některé souvislosti. Ty ale dokáže objevit takzvaná umělá inteligence. Už předtím publikované vědecké práce tak mohou ukrývat tajemství, která mohou změnit svět. Informuje o tom vydání známého vědeckého časopisu Nature z 3. července.
Ve studii publikované v časopisu Nature, vědci z americké Lawrence Berkeley National Laboratory, překvapenému odbornému světu oznámili, že použili algoritmus nazvaný Word2Vec, který analyzoval vědecké práce na téma termoelektrické materiály. A následně tento algoritmus vytvořil sérii tipů na budoucí materiály, které se používají při topení či chlazení. Už kdysi publikované práce tak podle všeho někdy ukrývají poznatky, které se s využitím a pomocí strojového čtení dají ještě využít pro praktické potřeby.
Umělá inteligence totiž postupuje při svém „přemýšlení“ jinak než člověk. Otázkou samozřejmě je, co všechno to v budoucnosti přinese, zda stroje nakonec neohrozí i samotné lidi.
Například algoritmus, o kterém časopis Nature píše, na začátku své cesty vůbec netušil, co znamená slovo „termoelektrický“. Neměl ani jakékoliv znalosti o používání a definici toho, co představuje slovo „materiál“.
,,Algoritmus ale může přečíst jakoukoliv vědeckou práci, takže často přijde na spojení, na která by vědec přijít nemohl. Občas se jeho práce podobá skutečnému výzkumu, často ale algoritmus použije mezidisciplinární postup, který by člověka nenapadl,“ říká o algoritmu jeden z výzkumníků Anubhav Jain, jehož citoval web Vice.
Aby vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory mohli dát vzpomínaný algoritmus do provozu, nakrmili ho nejdříve obrovským množstvím dat. Jednalo se o 3,3 milionů shrnutí vědeckých prací o materiálech. Algoritmus tedy získal slovník, který obsahoval 500 000 různých slov. Následně pomocí strojového čtení začal zkoumat vztahy mezi těmito slovy a pochopil základní koncepty potřebné pro vědeckou práci. Objevil pak mezi nimi i spojení, která člověku unikají. Při experimentu bylo zjištěno, že jeden z nejlepších termoelektrických materiálů mohl být objeven už před deseti lety, ale ve skutečnosti se na něj přišlo v roce 2012. Ani vědci totiž nezvládli zpracovat takové množství dat, aby došlo k objevu dříve.
,,Tento algoritmus se učí sám a propojuje si věci také sám. Dal by se použít pro výzkum v medicíně a možné objevení nových léků. Informací je tolik, že už je někdy neumíme správně zpracovat a v tom algoritmus může pomoci," říká Vahe Tshitoyan, jeden z výzkumníků, který se podílel na experimentu, který popsal časopis Nature.
