Nizozemská schizofrenie: Nový zákon zakazuje burky, ale nemocnice či dopravci to nerespektují
V Nizozemsku sice od 1. srpna platí částečný zákaz zahalování tváře, který se týká kromě jiného i muslimských ženských oděvů jako jsou burky a nikáby, ale místní nemocnice, provozovatelé veřejné dopravy a překvapivě také policie, ho nebudou většinou vymáhat. Důvod? Podle policie není zákaz žádnou větší prioritou. Jenže podle vládních stran i opozice se zákony musí dodržovat. Nastala tak schizofrenní situace.
Zákon zakazuje zahalování tváře (kromě jiných se například týká muslimských burek a nikábů, ale také různých masek) ve školách, nemocnicích, úřadech či veřejných dopravních prostředcích. Výjimky se týkají třeba lékařů či sportovců a na ulicích a veřejných prostranstvích muslimky podobný oděv nosit mohou. A podle všeho tomu bude tak i na místech, kde by se tak dít nemělo. Nemocnice a dopravci zákon vymáhat nebudou.
Například mnoho nizozemských nemocnic uvedlo, že zákon nemohou uplatňovat, protože by to dotčeným ženám mohlo zabránit při hledání lékařské pomoci. Dopravci zase svým zaměstnancům doporučily, aby předpis také ignorovali, protože policie oznámila, že porušení zákona nebude považováno za závažný čin, který bude ihned řešit. Například britský list The Guardian citoval mluvčí rotterdamského dopravního podniku RET Pedra Peterse, který řekl, že „policie nám řekla, že zákaz není prioritou, a proto nebudou schopni reagovat do obvyklých 30 minut, jestli vůbec“. Dopravci proto doporučili, aby jejich zaměstnanci nedělali v tomto případě nic. Navrhovaná pokuta za porušení zákazu je přitom 150 euro.
Jenže poslanci nizozemských vládních i opozičních stran říkají, že veřejné instituce nemají právo takto zákon interpretovat a mají jej dodržovat. „Je to špatný postup,“ prohlásil poslanec křesťanských demokratů Harry van der Molen a vyzval, aby instituce zákon dodržovaly i v praxi. Známý kritik islámu Gert Wilders pak napsal, že pokud zákon nedodrží například dopravci, mají na to upozornit samotní cestující, kteří mohou i zasáhnout. To ihned vyvolalo obavy, že zahalené muslimské ženy mohou být napadeny či obtěžovány.
Kritici zákona poukazují i na to, že nový předpis nebude mít větší dopad, protože v Nizozemsku je v současnosti jen kolem 200 až 400 muslimek, které chodí zcela zahaleny.
Před rokem se podobný zákon, i když přísnější, začal uplatňovat v Dánsku. Tam nesmí muslimky nosit burku ani na ulici. Dánská policie uvedla, že za jeden rok řešila 109 případů, které se týkaly tohoto zákona. V pětině případů bylo vedeno proti ženám trestní stíhání, ale jen 17 případů skončilo udělením pokuty, která může dosahovat 134 euro. Navíc většinu pokut za tyto muslimské ženy zaplatili bohatí sponzoři, kteří zákaz odmítají. Část muslimek podle dánských médií začala chodit na veřejnosti jen se šátkem na hlavě.
Úplný zákaz zahalování tváře na veřejných místech platí v Evropě ve Francii, v Dánsku, Belgii, Rakousku, Bulharsku a Lotyšsku. Částečná omezení platí v současnosti v Nizozemsku, Německu, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Norsku a v Bosně a Hercegovině.
O zákazu zahalování tváře na veřejnosti hovoří v České republice už delší dobu kvůli muslimům také SPD, kterou vede Tomio Okamura. Pro by podle všeho byli i někteří lidovci. Vláda se k této iniciativě loni v prosinci postavila neutrálně – ani jí neodmítla, ani nepodpořila. Podle některých členů kabinetu by se měl návrh SPD ještě upravit.
