Čínské „falešné maso“: Firmy bojují o bezmasou budoucnost a závodí o lepší náhražku
Podle odhadu OECD a Organizace pro výživu a zemědělství při OSN spotřebuje Čína 28 % světové produkce masa a více než 50 % vepřového masa. V důsledku ekonomického růstu a vyšších příjmů se spotřeba masa zvýšila z necelých 14 kilogramů na obyvatele na začátku 80. let na téměř 64 kg dnes. Velký nárůst poptávky po živočišných bílkovinách způsobil, že Čína byla velmi závislá na dovozu zemědělských krmiv. Současně domácí masná výroba si uvědomuje ekologickou náročnost chovu a klade důraz na zdroje a životní prostředí.
Kvůli epidemii na konci roku 2018 hrozilo Číně, že ztratí třetinu populace prasat, což by zvýšilo ceny domácího vepřového o 70 %. Ačkoli čínské společnosti vyrábějí „falešné maso“ už desítky let, snaží se nová generace start-upů maximálně využít inovativních technologií výroby i marketingu, aby změnila tradiční stravovací návyky a zatraktivnila bílkoviny rostlinného původu.
Co stojí za Beyond Meat
Beyond Meat, Losangeleský producent rostlinných hamburgerů a uzenin, který byl se zalistoval do burzy cenných papírů 2. května tohoto roku, zaznamenal za první den obchodování nárůst cen akcií
o 163 %, a měl tak nejvyšší skok v IPO (první veřejná nabídka akcií) na světě od roku 2008. Konkurenční společnost Impossible Foods se sídlem v Kalifornii, zase nedávno získala 300 milionů dolarů od hongkongského magnáta Li Ka-shinga. Obě společnosti úspěšně zahájily činnost v Hongkongu a zaměří se dále na rozvoj na pevnině. Společnost JUST se sídlem v San Francisku již běžně prodává veganská vajíčka z fazolí mungo na řadě čínských e-shopů včetně Tmall.com a JD.com. Také barmské společnosti inovují a vidí obrovskou příležitost na čínském trhu. Přibývá množství dalších asijských hráčů, kteří se snaží vyrobit inovativní náhražky masa, které přizpůsobují na míru lokálním chutím a tradicím.
Vlajkovým produktem společností Beyond Meat i Impossible Foods je hamburgerová placka – jen velmi stěží považovaná za součást asijského jídelníčku. To pravděpodobně vysvětluje rozhodnutí těchto firem zahájit výrobu v Hongkongu a Macau, kde je silnější vliv západní kuchyně.
Mezi asijskými uchazeči na poli masových náhražek patří i Omnipork, produkt vyrobený ze sójové, hrachové a houbové bílkoviny, který se snaží kopírovat strukturu a dojem jako u pravého vepřového masa. Omnipork, vytvořený v Hongkongském Right Treat, je zamýšlen jako vysoce všestranná ingredience na vaření (pro napařování, smažení a plnění knedlíků). Kromě Hongkongu je tento produkt již k dispozici v Singapuru, na Tchaj-wanu a v Thajsku, s plánem uvedení na trh na čínské pevnině koncem tohoto roku.
Takzvané buněčné zemědělství je další oblastí inovací. Masné buňky se pěstují v kontrolovaném prostředí pomocí tkáňového inženýrství, čímž se eliminuje potřeba porážky zvířat. Stejně jako jejich rostlinné protějšky, vyvíjí řada společností produkty speciálně přizpůsobené pro asijský trh. Společnost Avant Meats, která také sídlí v Hongkongu, v současné době testuje prototyp buněčného rybího plynového měchýře, ačkoli komerční produkt nebude připraven ještě několik let. Singapurské Shiok Meat se snaží používat kultivaci buněk k tomu, aby nakonec pěstovalo korýše, jako jsou krevety. Asie vytváří a přijímá tyto trendy pozitivně, a to a to díky příznivé regulaci, širšímu přijetí ze strany spotřebitelů a silným výrobním možnostem.
Nic nového pro Čínu
Rostlinné náhražky masa jsou součástí buddhistické kuchyně po staletí a čínské společnosti vyrábějí „falešné maso“ v komerčním měřítku po celá desetiletí. Dostupných dat není mnoho, nicméně nedávná zpráva Good Food Institute (GFI) informuje, že se v roce 2018 prodej rostlinného masa v Číně zvýšil na 910 milionů USD, důsledkem konstantního meziročního růstu kolem 15 % od roku 2014. Údaje GFI zahrnují prodej „tradičních“ vegetariánských výrobků, jimiž rozumí rostlinné verze mořských plodů, kachen, hovězího a jehněčího masa. Studie nezahrnovala tofu ani jiné výrobky na bázi sóji, které se vyskytují v celé čínské kuchyni, ale neprodávají se jako náhražky masa.
Čínská produkce má ve srovnání se svými západními protějšky zcela odlišné postavení na trhu a silnou zákaznickou základnu což podle autorů studie GFI vytvořilo produkt „2,0“, který je mnohem úspěšnější v napodobení zážitku z pravého masa. Historicky tyto společnosti prodávaly své produkty zejména náboženským zařízením, jako jsou chrámy a kláštery, a teprve nedávno pozměnili strategii a zacílili na širší publikum. Tato změna byla částečně ovlivněna nedávným úspěchem a publicitou západních společností, které vyvolaly v Číně značný zájem. Teprve po burzovním úspěchu společnosti Beyond Meat došlo i k prudkému růstu cen akcií několika čínských producentů rostlinného proteinu.
Navzdory dlouhodobé čínské zkušenosti s rostlinnými bílkovinami (říká se, že Čína vynalezla tofu) tvoří „falešné maso“ jen okrajový produkt. Ve prospěch čínských i západních společností hraje však to, že dnešní dostupné technologie umožňují čím dál lepší napodobení chuti a dojmu pravého masa nebo alternativní možnost pěstování masných buněk pomocí tkáňového inženýrství. Produkty se stávají čím dál atraktivnějšími pro mladé lidi, kteří intenzivně vnímají přínosy alternativních bílkovin pro zdraví a životní prostředí, ale i lokální problematiku bezpečnosti potravin a vysokých cen masa.
