Slovenský parlament schválil kontroverzní novelu tiskového zákona
Slovenští politici, vysocí státní úředníci a další představitelé veřejných institucí opět získají právo na zveřejnění reakce na články tisku a tiskových agentur, pokud tyto články obsahují nepravdivé či neúplné informace o jejich práci. Změnou tiskového zákona o tom dnes rozhodl parlament. Vydavatelé tisku a novinářské organizace předlohu zákona už dříve kritizovali. Sněmovna také schválila, že prodej deníků bude zatížen pouze desetiprocentní sazbou daně z přidané hodnoty (DPH) místo dosavadních 20 procent.
Až zákon podepíše prezidentka, budou muset noviny, časopisy či tiskové agentury od letošního listopadu až na výjimky zveřejňovat reakce politiků a dalších zmíněných osob na otištěná skutková tvrzení, která se dotkla jejich cti, důstojnosti nebo soukromí a která byla nepravdivá nebo neúplná.
Koalice upustila od původního návrhu, aby politici i veřejnost až na výjimky mohli využít takzvaného práva na odpověď bez ohledu na pravdivost otištěného článku. Poslanci současně nechválili návrh, aby kromě otištění reakce bylo možné požadovat ke stejnému článku také opravu případných faktických chyb. Nadále tak zůstane v platnosti pravidlo, že právo na opravu zanikne v případě uveřejnění reakce.
Pokud vydavatelé a tiskové agentury požadovanou reakci či opravu nezveřejní, dotčená osoba nově bude moci požadovat kompenzaci do výše 4980 eur (129.000 Kč), o které rozhodne soud.
Proti zmíněné novele tiskového zákona se už dříve postavili vydavatelé slovenského tisku, dále Mezinárodní tiskový institut i Slovenský syndikát novinářů.
Dlouhodobě komplikovaný vztah s médii má na Slovensku hlavně předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico, který média kritizoval za jejich práci i v souvislosti s politickou krizí po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Politická krize vyústila ve Ficův odchod z postu premiéra.
Právo na odpověď politiků a veřejnosti na články novin, časopisů a tiskových agentur původně zavedla v roce 2008 první Ficova vláda. Opatření bylo součástí nového tiskového zákona, který vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací kvůli možnému ohrožení svobody tisku. V roce 2011 vláda stran pravého středu premiérky Ivety Radičové právo politiků a dalších osob na zveřejnění reakce na články zrušila. V platnosti zůstala možnost domáhat se opravy faktických chyb.
Slovenská média dříve návalu žádostí politiků o otištění odpovědi nečelila, toto právo v době jeho platnosti ale využil například Fico. Iniciativu ohledně návratu práva politiků na zveřejnění odpovědi ohlásil právě Fico na sněmu své strany loni v prosinci.
