Venezuelský parlament ovládaný opozicí potvrdil Guaidóa prezidentem
Venezuelský parlament, ovládaný opozicí, dnes prodloužil působení vůdce opozice Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta země do skončení "uzurpace moci" Nicolásem Madurem. Podle agentury AFP se tak stalo poté, co vláda oznámila, že její zástupci se po pondělní dohodě s menšími politickými stranami vrátí do parlamentu.
Podle sdělení, z něhož citovala AFP, se poslanci dohodli, že poskytnou "neomezenou politickou podporu vládnutí Jauna Guaidóa jako předsedy Národního shromáždění a jako úřadujícího prezidenta až do skončení uzurpace (moci Madurem)".
Není zatím zřejmé, zda toto oznámení nepřiměje vládu prezidenta Madura přehodnotit záměr poslat zpátky do parlamentu ovládaného opozicí své zástupce, jak to předtím oznámil ministr informací Jorge Rodríguez. "S cílem prohloubit a rozšířit politický dialog... se Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) a její spojenci vrátí do Národního shromáždění," prohlásil ministr podle AFP na základě dohody s menšími opozičními stranami.
Opoziční vůdce Guaidó v neděli sdělil, že opozice ukončila jednání s vládou o vyřešení vleklé politické krize v zemi. Den nato ale skupina menších opozičních stran podepsala s představiteli autoritářského prezidenta Madura dohodu o jednání. Ta předpokládá vznik společné "pracovní platformy", jež by měla zemi z krize vyvést.
Podle agentury AP jde o první významnější projev nejednoty názorů v protimadurovském táboře od ledna, kdy se Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem.
Poslanci Madurovy PSUV opustili parlament v roce 2016 poté, co nejvyšší soud - který stojí na straně vlády - prohlásil všechna rozhodnutí zákonodárného sboru za neplatná. Režim pak následující rok ustavil Ústavodárné shromáždění složené z lidí věrných Madurovi s cílem nahradit parlament. Podle opozice je tento orgán nelegitimní.
Národní shromáždění, kterému stále předsedá Guaidó, podle agentury AFP původně tvořilo 112 opozičních poslanců a 55 poslanců prezidentovy strany. Část zástupců opozice pronásledovaných justicí ovládanou režimem ale už byla buď uvězněna, nebo odešla do exilu, nebo se ukrývá.
Rozhovory, které zprostředkovávalo Norsko a které se většinou konaly na Barbadosu, přerušil 7. srpna Maduro v reakci na zpřísnění amerických sankcí proti jeho režimu. Guaidó, který už dříve Madura obvinil, že nevyjednává v dobré víře a snaží se jen získat čas, pak tuto neděli oznámil konec jednání.
Guaidó se v lednu prohlásil prozatímním šéfem státu s odvoláním na venezuelskou ústavu. Parlament totiž neuznal další Madurův mandát vzešlý z loňských voleb, které bojkotovala velká část opozice, protože je stejně jako EU a řada zemí považovala za nesvobodné. Více než 50 států, včetně USA a České republiky, nyní za právoplatnou hlavu státu uznává Guaidóa.
