Německo zdvojnásobí pro rozvojové státy pomoc v boji s klimatickými změnami, přihazuje dalších 50 miliard
Německo zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami, oznámila dnes na klimatickém summitu OSN německá kancléřka Angela Merkelová. Namísto dvou miliard eur (51,8 miliardy Kč) půjde o čtyři miliardy eur (přes 103,6 miliardy Kč). O zvýšení příspěvků už krom Německa rozhodla i Francie, Velká Británie, Norsko, Dánsko či Švédsko.
Zatímco prezidenti a premiéři několika zemí hovořili zejména o tom, co mají v plánu dělat u nich doma, francouzský prezident Emmanuel Macron svým kolegům připomněl, že je třeba, aby boj s klimatickými změnami zahrnuli i do svých obchodních a finančních politik. Státy by podle něj neměly dovážet zboží, které zvyšuje znečištění ovzduší v jiných zemích. Jednotlivé země pak poprosil, aby po vzoru Německa navýšily své příspěvky do takzvaného Zeleného klimatického fondu, což je největší mezinárodní fond poskytující finance pro opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech.
„Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl. Úspěšné to ale bude jen tehdy, když se zvýší blahobyt všech lidí, i těch nejzranitelnějších,“ prohlásila na konferenci slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Jak napsal slovenský Denník N, v projevu prezidentka rovněž uvedla, že jí nejvíce trápí, když někdo popírá klimatické změny. „Jsme první generací, která cítí dopad svých bezohledných činů. A můžeme být posledními, kteří s tím mohou něco udělat,“ dodala prezidentka.
Znepokojení vyjádřil i papež
Svůj videovzkaz zaslal účastníkům summitu i papež František. V souvislosti s klimatickými změnami vyzval k zodpovědnosti a odvaze čelit „jednomu z nejvážnějších a nejvíce zneklidňujících fenoménů naší doby“. „I když situace není dobrá a planeta trpí, okno příležitostí je stále otevřené. Stále máme čas,“ upozornil papež. „Nenechme ho, ať se zavře,“ dodal s tím, že je třeba pracovat na zajištění lepšího života pro příští generace. „Je to jejich budoucnost, nikoli naše,“ doplnil.
Nepřivážejte projev, přivezte plán, řekl generální tajemník OSN António Guterres hlavám států a vlád již několik měsíců před summitem. Později zopakoval, že nechce slyšet líbivé projevy, ale konkrétní závazky.
Na klimatickém summitu mělo celkem vystoupit asi 60 světových státníků, včetně britského premiéra Borise Johnsona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Každý z nich měl na projev tři minuty. Prostor k vystoupení u citlivého tématu, kterým je omezování fosilních paliv, nicméně nedostali zástupci zemí, jako je například Japonsko či Austrálie. Japonský ministr životního prostředí ale odmítl informace, že Japonsko na konferenci vystoupit nemohlo. Tokio podle něj dostalo pozvánku, premiér Šinzó Abe se ale akce nemohl zúčastnit.
Jak poznamenala britská BBC, státy jako Čína a Indie dnes v New Yorku prostor dostaly i navzdory tomu, že patří mezi největší znečišťovatele na světě. Podle loňské zprávy EU je mezi deseti největšími znečišťovateli Čína (29 procent všech emisí), USA (14 procent), EU jako celek (9,6 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta).
Summitu se podle původních informací neměl účastnit ani americký prezident Donald Trump. Jak nicméně uvedly světové agentury, v sále se ale na několik minut objevil, poslechl si projev Angely Merkelové, zatleskal vystoupení indického premiéra Naréndry Módího a po asi 15 minutách odešel.
Americký prezident loni v červnu oznámil rozhodnutí o odstoupení od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, v níž se USA za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent. Pro Američany je dohoda podle Trumpa neúnosně drahá. Zatím nicméně USA své odstoupení od dohody neukončily.
