Zákaz nemanželského sexu i potratů. Indonésie je stále konzervativnější, ve víru protestů umírají studenti
Indonésií už téměř dva týdny zmítají násilné protesty, během nichž zemřelo až šest lidí. Studenti se bouří proti novým konzervativním reformám, které mají v zemi, jež se prezentuje jako demokratická, například kriminalizovat mimomanželský sex, potraty, ale také omezit pravomoci protikorupční komise, která je pro Indonésany nejdůvěryhodnější veřejnou institucí. Domácí i zahraniční média situaci téměř přecházejí.
Pouliční nepokoje v Indonésii, zejména pak v Jakartě, a násilné střety s policií si vyžádaly už stovky zraněných, hovoří se také až o šesti mrtvých. K větším střetům došlo ve středu 25. a v pondělí 30. září, kdy protestující, z většiny studenti, demonstrovali před budovou parlamentu. Policie proti davu použila slzný plyn i vodní děla. Ten se bránil nejčastěji házením kamení. „Na demonstraci jsem byl, ale po šesté hodině večer se situace zhoršovala a policie se začala chovat násilně obzvláště k ženám a nevinným lidem. Mezi studenty se našli i provokativní lidé, kteří celé tohle způsobili. My studenti jsme proti jakémukoliv druhu násilí. Policie nás však obvinila z anarchie,“ zní svědectví účastníka demonstrace Rawliho, zprostředkované studentkou Indonéských studií Univerzity Palackého v Olomouci Terezou Markovou.
V Indonésii se chystá reforma trestního zákoníku, mezi nejdiskutovanější změny patří právě zmíněný zákaz potratů s výjimkou vážných zdravotních důvodů a kriminalizace pohlavních styků mimo manželství. „S tím se však objevuje mnoho otázek, jak dohlížet na neporušení tohoto zákona. Může žena bydlet v jednom domě s mužem, pokud nejsou manželé? Může být žena s mužem sama v zavřené místnosti?“ říká o problému Tereza Marková. Podle Lindseyho, vedoucího Centra pro indonéské práva, islám a společnost v Melbourne se jedná o projev vzrůstajícího islámského konzervatismu mezi poslanci a dalšími politiky, kteří se jej snaží aplikovat do právního systému. To pochopitelně znepokojuje svobodněji smýšlející část populace. Země teprve v roce 1998 svrhla autoritářského prezidenta Suharta a mnozí z nich se bojí postupného návratu tohoto temného období.
Za potrat čtyři roky vězení a zákaz ateismu
Nový trestní zákoník by měl do značné míry nahradit nizozemskou legislativu koloniální éry. Krom již zmíněného by měl zakazovat třeba také jakékoliv „ofenzivní chování“ na veřejnosti. Odborníci se obávají, že toto bude zneužíváno hlavně v souvislosti s LGBT komunitou. Dále by mělo být nelegální charakterizovat se jako ateista nebo se ostře ohrazovat proti prezidentovi, soudní moci či policistům, což by mohlo ještě zkomplikovat práci aktivistických skupin. Za podstoupení a provedení potratu ukládá čtyřletý trest odnětí svobody, a to i pro osoby, které o něm věděly
Indonésany trápí také snížení pravomocí protikorupční komise, veřejné instituce, která požívá vysoké důvěry občanů. Indonésie má neblahé zkušenosti s korupcí v rámci parlamentu nebo policie a obává se, že budou tyto instituce spolupracovat s někdejším protikandidátem současného prezidenta Prabowem Subiantem. Zároveň jsou frustrováni neschopností prezidenta Joka Widoda efektivně čelit těmto tendencím. Widoda byl oblíbený jako „muž z lidu“, který se ze skromných poměrů vypracoval až do vysoké politiky. Dnes ale někteří Indonésané pochybují o záměrech jejich kdysi idealizovaného hrdiny. Omezení protikorupční komise se snažil zrušit, nenašel však dostatečnou podporu u koaličních partnerů.
Jakarta i některá další města jsou nyní ve velkém chaosu. „Slyšíme jen výstřely a sirény. Nevíme, co se děje. V centru máme kamarády a máme o ně strach,“ cituje Marková dalšího svého kamaráda, Čecha žijícího v Jakartě. V ještě větším zmatku je indonésky ostrov Sulawesi, kde policie proti studentům zasahuje zapáleným slzným plynem i obušky. Na ostrově si střety vyžádaly dvě oběti.
Indonésie oficiálně není islámským státem, s 86 % obyvatel hlásících se k Islámu je však zemí s největší islámskou populací na světě. To však nic nemění na tom, že zde žijí také třeba buddhisté, katolíci nebo protestanti. Navíc ne všichni muslimové jsou příznivci restriktivních reforem.
