Jourová europoslancům řekla, že hodlá rázně hájit právní stát, který je podle ní jádrem Evropské unie
Jádrem Evropské unie je dodržování principů právního státu, které je třeba neústupně a rozhodně hájit všemi dostupnými prostředky, řekla během svého dnešního slyšení před členy dvou výborů europarlamentu česká kandidátka do nové Evropské komise (EK) a současná eurokomisařka Věra Jourová. Probíhající řízení proti Polsku a Maďarsku podle ní mají smysl a měla by pokračovat. Případné spojení mezi respektováním vlády práva a čerpáním z unijního rozpočtu by podle ní nemělo poškodit příjemce, jako jsou obce či nevládní organizace. Poslanci mají přes dvě hodiny na to, aby kandidátce kladli otázky a aby si učinili názor, zda je Jourová dostatečné kompetentní pro funkci místopředsedkyně EK pro evropské hodnoty a transparentnost pod vedením nové šéfky komise Ursuly von der Leyenové.
V první části slyšení se většina otázek točila právě kolem dodržování vlády práva. „Myslíte si, že přístup současné EK je neefektivní?“ zeptala se maďarská liberální poslankyně Anna Júlia Donáthová na řízení podle článku 7, které bez zjevného výsledku vede Brusel proti Polsku a Maďarsku kvůli omezování nezávislosti soudů a plurality médií. Podle Jourové by řízení měla pokračovat a zásadní bude také výsledek některých dalších procedur proti těmto dvěma zemím, o němž by měl rozhodnout unijní soud. Eurokomisařka podpořila i návrh, aby v příštím víceletém rozpočtu bylo čerpání peněz spojeno s právním státem. Mělo by však být zajištěno, aby kvůli tomu nepřišly o peníze obce či nevládní organizace, dodala. „Chceme, aby vlády měly méně snadný život, pokud k tomu (porušování vlády práva) dojde,“ popsala Jourová, jak by podle ní měl nový mechanismus fungovat.
Česká politička na úvod poslancům představila klíčové pilíře svého budoucího portfolia, mezi něž řadí zejména ochranu demokracie a svobody médií, ale i právního státu. Podle ní tyto oblasti tvoří „evropskou duši“, a právě proto stojí za to je co nejodhodlaněji bránit. Jedním z nejdůležitějších úkolů podle jejích slov bude i práce na reformě systému výběru a jmenování kandidátů do evropských voleb.
Dlouhé "grilování" kandidátů není jen formalitou
Členům výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Jourová předem písemně odpověděla na jejich dotazy a dnes ji čeká celkem 25 dalších otázek. Její výkon posuzují vedoucí politických frakcí ve výborech, kteří také rozhodnou, zda angažmá kandidátky v budoucí komisi schválí.
Jourová předstoupila před europoslance jako jedna z posledních navržených kandidátů a kandidátek. „Výslechy“ v parlamentních výborech, kterým se pro jejich zevrubnost někdy říká „grilování“, začaly minulý týden vystoupením slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Poslanci letos přitom opakovaně dali na srozuměnou, že jejich souhlas nelze považovat za formalitu a že kandidáti nemají podporu předem jistou.
Kandidáta Maďarska Lászlóa Trócsányiho a rumunskou nominantku Rovanu Plumbovou zastavil už posudek právního výboru, který prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost navržených osob. Obě země tak vybírají, koho do Bruselu vyšlou místo nich. Polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a francouzská komisařka pro vnitřní trh Sylvie Goulardová pak poslance ve výborech během prvního slyšení nepřesvědčili natolik, aby získali jejich souhlas rovnou, a budou proto muset odpovídat na doplňující dotazy.
