Polsko hlásí vysokou účast. Uškodí to vládě PiS? Sčítání sledujeme online

PIS ZTRATIL VĚTŠINU V SENÁTU

Kompletní výsledky jsou už známé také v horní komoře polského parlamentu. Vyplývá z nich, že konzervativní strana Právo a spravedlnost zde ztratila svou dosavadní většinu. Dokázala obsadit 48 ze 100 křesel senátorů, tři opoziční uskupení středu a levice dohromady budou mít v Senátu 47 křesel. Rozhodující hlas budou mít 4 nezávislí senátoři, u nichž se ale zdá, že jeden má blízko k PiS, zatímco tři další jsou politicky bližší opoziční Občanské koalici.  

Složení Senátu:

PiS 48

Občanská koalice 43

PSL-Kukiz 3

Levice (SLD) 2

nezávislí 4

PIS DEFINITIVNĚ ZÍSKAL VĚTŠINU V SEJMU

Sečtení výsledku voleb do Sejmu už dostoupilo úrovně, kdy je jasné definitivní rozložení křesel v dolní komoře poslkého parlamentu. Konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) udržela většinu křesel v Sejmu a bude moci vládnout sama.

Rozložení mandátů v Sejmu:

PiS          237 ze 460 křesel

Občanská koalice (KO) 133

Levice (SLD)               47

lidovci PSL a Kukiz      31

Konfederace               11

německá menšina        +

TĚSNÁ BITVA O SENÁT

Rozhodnuto stále není v souboji o horní komoru polského parlamentu. PiS zatím vyhrál ve 46 obvodech, liberálně-socialistická opozice ve 47. Zbývá dopočítat 7 obvodů, v nichž má zatím lehce navrh konzervativní PiS, ale celkový výsldek zůstává otevřený. 

ZBÝVÁ SEČÍST JIŽ JEN 0,5 PROCENTA OKRSKŮ

Předpovědi se potvrdily, protože po sečtení 99,49 % okrsků si PiS v zásadě drží svou pozici.

PiS 43,76 %

Občanská koalice 27,24 %

Levice 12,52 %

PSL 8,58 %

Konfederace 6,79 %

SEČTENO 92 % OKRSKŮ

Volební komise již zveřejnila výsledky z téměř 92 % volebních okrsků. Pokles zisku strany PiS se zastavil. Zbývá sečíst hlasy z několika největších měst, ale také z části východoposlkého venkova, což by naznačovalo, že výsledky se již výrazně nepohnou, ale stále není jasné, zda PiS udrží sám většinu v Sejmu.

PiS 44,38 %

Občanská koalice 26,77 %

Levice 12,34 %

PSL 8,63 %

Konfederace 6,76 %

SEČTENO 71,89 % OKRSKŮ, PIS OSLABUJE

Sčítání a zveřejňování výsledků konečně nabralo na rychlosti. Se zvyšující se velikostí sečtených okrsků klesá výsledek PiS a pomalu se blíží exit-pollu. S dalšími čísly je možné čekat další snížení podílu hlasu pro konzervativce, ale stejný trend postihne v závěru sčítání zřejmě i lidovce. Posílit ještě naopak mohou Občanská koalice a Levice.

PiS 45,81 %

Občanská koalice 25,46 %

Levice 11,90 %

PSL 8,96 %

Konfederace 6,71 %

SEČTENO 42,22 % OKRSKŮ

Státní volební komise zveřejnila první dílčí výsledky voleb.

PiS 49,3 %

Občanská koalice 22,27 %

Levice 10,88 %

PSL 9,75 %

Konfederace 6,62 %

NĚKOLIK ZAJIMAVÝCH ČÍSEL: HISTORICKÝ REKORD, ZISKY A ZTRÁTY

Než se dočkáme prvních opravdových volebních výsledků, připomeňme si ještě několik zajímavých čísel z exit-pollu:

• 43,6 % pro PiS by bylo nejlepším výsledkem strany kandidující v polských volbách po roce 1991
• 48,9 %, což je součet tří opozičních uskupení, která šla společně na jedné kandidátce do jarních evropských voleb, ovšem znamená, že tři liberálně-levicové formace získaly dohromady více hlasů než PiS, kterému většinu v Sejmu dává volební systém a velký náskok na samostatně kandidující tři opoziční subjekty. Sečtený výsledek liberálně-levicové opozice ale dává opozičním lídrům stále šanci na ovládnutí Senátu, kde tyto strany měly společné kandidáty
• Kdo získal a kdo ztratil oproti roku 2015? To je komplikované, protože většina subjektů nyní kandidovala do Sejmu v jiné konfiguraci než před 4 lety

PiS – minule: 37,6 %, nyní: 43,6 % znamená vzestup plus 6 %

Občanská koalice – minule (PO + N.): 24,1 % + 7,6 % = 31,7 %, nyní: 27,4 % znamená pokles minus 4,3 %

PSL (PSL + Kukiz ´15) – minule (PSL + Kukiz ´15): 5,1 % + 8,8 % = 13,9 %, nyní: 9,6 % znamená pokles minus 4,3 %

Levice (SLD + Jaro + Levice spolu) – minule (SLD + Levice spolu): 7,6 % + 3,6 % = 11,2 %, nyní: 11,9 % znamená vzestup plus 0,7 %

Konfederace – minule 4,8 %, nyní: 6,4 znamená vzestup plus 1,6 %.

Levostředová opozice (PO+N., PSL+Kukiz ´15, Levice) minule: 56,8 %, nyní 48,9 % znamená pokles minus 7,9 %.

• 48,9 % vs. 48,22 % - to je dnešní výsledek tří levicově-středových opozičních uskupení vs. sučet opozičních výsledků v evropských volbách, kde většina z nich kandidovala společně v široké koalici. Sečteno, podtrženo obě strategie – jednotná kandidátka i oddělený postup hlavních hráčů přinesl téměř přesně stejný výsledek. Opozice ale dnes svůj oddělený postup ve volbách do Sejmu zdůvodňuje tím, že dnešní součet 48,9 % porovnává s výsledkem Evropské koalice v evropských volbách – 38,47 %. Jenže v evropských volbách odděleně kandidovaly strany Jaro (6,06 %) a Kukiz ´15 (3,69 %)…

BUDAPEŠT VE VARŠAVĚ (NE)BUDE

Zajímavý výrok pronesl po vyhlášení prvních odhadů předseda Občanské platformy (PO) Grzegorz Schetyna, když řekl, že „Budapešť ve Varšavě nebude.“ Reagoval tím na starší výrok J. Kaczyńského, který prohlásil, že jednou bude i ve Varšavě Budapešť, čímž myslel, že Právo a spravedlnost dokáže časem vyrovnat i výsledky svého maďarského spojence premiéra Viktora Orbána a jeho strany FiDeSz, kteří drží v maďarském parlamentu opakovaně dokonce ústavní většinu. Na tu dnes PiS nedosáhl, což Schetyna oslavoval hned v prvním dnešním povolebním projevu. Na druhou stranu ukazuje pozici Občanské koalice v dnešní polské politice, když její hlavní lídr neoslavuje vlastní výsledky, ale fakt, že vládní strana nedosáhla ještě větší vítězství.

Za zmínku stojí i to, že v Budapešti právě dnes proběhly komunální volby, v nichž FiDesZ vyrovnaně bojuje o udržení funkce primátora se sjednocenou levicovou opozicí.

POLSKO VYHRÁLO

Volební studia v polských médií právě přerušila zpráva, že si Polsko již vybojovalo vítězstvím nad Makedonií postup na mistrovství Evropy ve fotbale 2020... 

PIS STRANOU VENKOVA, KDE ROZDRTILO I "VENKOVSKOU" PSL

PiS potvrdil roli venkovské strany, když ho na vesnicích volilo 56,2 % voličů a 67,4 % ho podpořilo mezi rolníky. Pro srovnání agrární lidovci brali na vesnici „jen“ 12,3 % a 17,1 % mezi rolníky.  

STARŠÍ POLÁCI VOLÍ PIS, MLADÍ NÁRODOVCE A LEVICI

Polská televize TVP už rovněž zveřejnila údaje z exit-pollu, které ukazují, jak si strany vedly v jednotlivých věkových kategorií.

Z těchto údajů vyniká, že Konfederaci do Sejmu dostali zejména nejmladší voliči. Mezi voliči mladšími 30 let dostala národovecká Konfederace pro ni fenomenálních 20,2 % hlasů a skončiladokonce třetí jen 4 porcenta za Občanskou koalicí. Mladí nadprůměrně podpořili také Levici (17,7 %).

Občanská koalice nejvíce hlasů získala mezi střední generací. PiS volila nadpoloviční většina voličů starších 50 let (u starších 60 let dokonce 55,6 % pro PiS), zatímco mezi Poláky do 30 let celkový volební vítěz získal jen 26,2 %, i když i mezi nimi se vládní konzervativci stali nejsilnější stranou.

ZATÍM STÁLE ZNÁME JEN ODHAD

Připomeňme, že všechna čísla, se kterými dosud pracujeme, jsou výsledky exit-pollu společnosti IPSOS. V polských médiích nyní zaznívá, že podobný exit-poll se u některých stran výrazně mýlil při posledních polských regionálních i evropských volbách. Například lidovci byli při regionálních volbách v exit-pollu nadhodnoceni o 4 procenta oproti reálným výsledkům. PiS byl naopak při evropských volbách v odhadu podceněn o 3 procenta. Národovecká Konfederace se podle exit-pollu v evropských volbách dostala do EP, když měla překročit 5 %, ale v reálných výsledcích jí k této hranici několik desetin procent chybělo a mandáty ve Štrasburku proto nakonec vůbec nezískala.

To vše ukazuje, že poměry hlasů a mandátů v reálném Sejmu mohou být ještě v mnohém jiné, než ukazuje odhad společnosti IPSOS.

MODRÉ POLSKO

Podle odhadů PiS nevyhrál pouze ve dvou vojvodstvích Pomořském a Lubuszském, zatímco v ostatních 14 vojvodstvích vládní strana dominovala. To by znamenalo konec tradičního rozdělení Polska na zhruba dvě stejně velké poloviny, jak to bylo ještě v roce 2015, kdy Občanská platforma "brala" řadu vojvodství na severozápadě země, které nyní v mnoha případech ovládl PiS.

KONFEDERACE PŘEKVAPIVĚ VÝRAZNĚ NAD HRANICÍ 5 %

Oslavuje zatím i národovecká Konfederace, která by s 6,4 % a 13 mandáty měla překvapivě výrazně překročit hranIci 5 procent nutných pro vstup do Sejmu.

NEČEKANĚ VYSOKÝ VÝSLEDEK PSL-KUKIZ

Spojenectví agrárních lidovců a protestního hnutí Kukiz ´15 naopak očekávání velmi výrazně překonalo. Vděčí za to podle prvních komentářů zejména dobrým vystoupením lidoveckého lídra Władysława Kosiniak-Kamysza v předvolebních debatách.

NÁVRAT I URČITÉ ZKLAMÁNÍ PRO LEVICI

Oproti předvolebním průzkumům získala levicová aliance tří stran (SLD, Jaro a Levice společně) nakonec podle odhadů horší výsledek, než čekala. Oslavovat ale může, že se levicové strany po čtyřech letech mimoparlamentní opozice vrací do Sejmu.

SCHETYNA: VYHRAJEME PREZIDENTSKÉ VOLBY

Ve štábu liberální, opoziční Občanské koalice za hlasy děkuje předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna, který prohlásil, že stále věří, že opozice dnes ovládla alespoň Senát a slibuje, že kandidát tohoto uskupení vyhraje příští rok prezidentské volby.

Podobně mluví i premiérská kandidátka koalice Małgorzata Kidawa-Błońská.

JEDNOBAREVNÁ VĚTŠINA PIS, OBČANSKÁ KOALICE HLAVNÍ OPOZIČNÍ STRANOU

PiS získal podle odhadů počet hlasů, který je na spodní hranci předvolebních průzkumů, ale vládní strana splnila svůj hlavní cíl v podobě jednobarevné většiny, když posílila o 6 procent oproti posledním parlamentním volbám v roce 2015.

Občanská koalice obhájila druhé místo Občanské platformy z roku 2015, ale její výsledek je rozporuplný: udržela odstup od dalších opozičních stran, ale k převzetí vlády odhady, pokud se potvrdí, fakticky nedávají šanci.

PREMIÉR MORAWIECKI: NEJLEPŠÍ VÝSLEDEK HISTORIE

Po skandování „Jarosław, Jarosław“ k mikrofonu ve štábu PiS přistupuje premiér M. Morawiecki a připomíná, že 43 % by znamenalo nejlepší volební výsledek, který strana kdy v Polsku v demokratických volbách získala, a to navíc při velmi vysoké volební účasti, která pdole odhadů přesáhla 61 % oprávněných voličů.

J. KACZYŃSKI DĚKUJE VOLIČŮM

Předseda PiS Jarosław Kaczyński již ve volebním štábu děkuje voličům za to, že jeho strana vyhrála a podle odhadů bude moci sama vládnout. Připomíná, že jde o odhady, ale oceňuje, že jeho strana porazila "frontu totální opozice."

PiS ZŘEJMĚ ZÍSKAL JEDNOBAREVNOU VĚTŠINU

Konzervativní vládní stran Právo a spravedlnost (PiS) podle prvních odhadů získala sama většinu v Sejmu a mohla by nadále vládnout, když by si měla připsat 239 křesel ze 460.

V Sejmu zasene pět volebních stran včetně národovecké Konfederace.

PRVNÍ EXIT-POLL – ODHAD POČTU KŘESEL

Konzervativní Právo a spravedlnost (PiS)    239 křesel

Opoziční, liberální Občanská koalice (KO)    130

Levice (SLD a spojenci)                               43

Agrární lidovci a protestní Kukiz ´15             34

Národovecká Konfederace (KON)                  13

Německá menšina (MN)                               1

PRVNÍ EXIT-POLL PRO TVP

Konzervativní Právo a spravedlnost (PiS)     43,7 %

Opoziční, liberální Občanská koalice (KO)    27,4 %

Levice (SLD a spojenci)                              11,9 %

Agrární lidovci a protestní Kukiz ´15              9,6 %

Národovecká Konfederace (KON)                   6,4 %

Odhad účasti 61,1 % dle IPSOS

NAPĚTÍ VRCHOLÍ, DALŠÍ ÚDAJNÉ UNIKLÉ ODHADY

Objevil se další údajný uniklý exit-poll:

Pistácie 45,70 zł – PiS?

Koriandr 27,30 zł – Občanská koalice?

Rajčata 12,10 zł – Levice?

Salát 8,10 zł – lidovci?

Džem 6,00 zł – Konfederace?

Při takovém výsledku by nyla samostatná většina vládní strany PiS asi úplně na hraně.

PŮL HODINY DO UZAVŘENÍ MÍSTNOSTÍ

Už jen třicet minut chybí do uzavření volebních místností a zveřejnění prvních neoficiálních odhadů volebních výsledků.

SJEDNOCENÁ PRAVICE

Ještě připomeňme, že také vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost vytvořila do dnešních voleb neformální spojenectví, přestože kandiduje oficiálně pouze pod svým jménem. Neformální alianci s malými pravicovými stranami, které se některé dříve oddělily právě od PiS – jako například Solidární Polsko – se v kampani jmenuje Sjednocená pravice (ZP).

JAK VOLEBNÍ SYSTÉM POMÁHÁ VĚTŠÍM STRANÁM?

Vysvětlení si zaslouží, jak je možné, že například 47 % hlasů by stačilo straně PiS k jednobarevné většině v Sejmu, když by ostatní strany dohromady získaly více hlasů (v údajném exit-pollu přes 52 %). Příčinou je polský volební systém pro Sejm, který nerozděluje mandáty poměrným systémem celostátně, ale ve 41 volebních obvodech odděleně.  Obvody se při tom liší velikostí. V nejmenším z nich  - Częstochowa – se rozděluje jen 7 mandátů, takže v něm na mandát nedosáhnou strany, které jen těsně překročí hranici 5 % (zjednodušeně řečeno: 100 % / 7 = 14,3 %, což znamená, že k zisku mandátu může stačit až 14 % hlasů v tomto obvodě). Jistotu mandátu proto malé strany přes 5 % mají jen v největších volebních obvodech, jako je ten úplně největší s 20 mandáty – Varšava č. 19). V menších obvodech proto větší strany získají více mandátů, než by jim čistě proporčně náleželo.

Dodejme, že ještě výraznější to je v Senátu, kde 100 jeho členů volí v jednokolovém většinovém systému ve 100 jednomandátových obvodech. Kandidát, který získá nejvíce hlasů v obvodě, je jednoduše zvolen. V senátních volbách se proto jednobarevná většina strany PiS očekává, i kdyby nakonec rozdíl oproti dalším v pořadí nebyl tak výrazný. Opozice se jí ale snaží znemožnit tím, že Občanská koalice, lidovci a Levice proti sobě v jednotlivých obvodech do Senátu nekandidují.  

CENY ZE ZELENINY NEBO ÚDAJNÝ PRVNÍ UNIKLÝ EXIT-POLL?

Na polském Twitteru se objevila informace, která má odhalovat výsledky prvního průzkumu u volebních místností (exit-pollu) - zde. Zveřejnil ji Martin Palade, který totéž udělal již před 4 roky.

Podle jeho tweetu:

Pistácie prý stojí 47,13 zlotých (odkaz na možný výsledek strany PiS v procentech hlasů)

Koriandr pak 26,34 zl (Občanská koalice?)

Rajčata („červená“ Levice) 12,8 zl

Salát („zelení“ lidovci) 7,67 zl

Džem (polsky „KONfitury“ jako KONfederace) 5,32 zl

To by znamenalo, že v Sejmu by bylo pět volebních stran, ale zisk přes 47 % pro PiS by vládní straně přesto zřejmě přinesl jednobarevnou většinu. Jde ale samozřejmě o naprosto neoficiální spekulace a v Poslu zřejmě i o jednání na hraně porušení volebního zákona.

POMŮŽE VYŠŠÍ ÚČAST OPOZICI?

Analýzy některých polských politických geografů ovšem naznačují, že účast zatím stoupá více v severozápadní části Polska, která tradičně volí levicové a liberální strany a nepřeje tolik konzervativcům z PiS. Podobně opozici zlepšují náladu informace z volebních místností ze zahraničí, kde se tvoří na polských zastupitelských úřadech velké fronty voličů. I Poláky žijící a pracující v zahraničí totiž opozice považuje za nadprůměrně naladěné ve prospěch opozice.

Existuje samozřejmě ale i opačná teorie, která říká, že sociální a prorodinná politika konzervativní vlády mohlo tentokrát k urnám v levicových a liberálních oblastech přilákat i tradiční nevoliče, kteří jsou nyní hlasovat pro Právo a spravedlnost.

Odhady v Polsku mluví o tom, že by letošní volební účast mohla překročit i 60 %, což se naposledy v prvních (ještě navíc polosvobodných) volbách po pádu komunismu v roce 1989 (62 %). Od té doby je rekordní účastí ve volbách do Sejmu údaj z roku 2007, kdy volilo 53,88 % oprávněných voličů.

VELMI VYSOKÁ ÚČAST

Polská Státní volební komise (PKW) zveřejnila volební účast k 17. hodině. I tentokrát se potvrdilo, že Poláků dnes k urnám míří opravdu hodně. Už v 17 hodin odvolilo 45,94 % oprávněných voličů, což znamená nárůst o 6 procent oproti stejnému času ve volební den v roce 2015.

Nejvyšší volební účast je zatím v Mazovském vojvodství (kolem Varšavy), v Malopolsku (kolem Krakova) a v Pomoří (kolem Gdaňska) všechny tři regiony jsou baštami opoziční Občanské platformy, ale zároveň platí, že v těchto vojvodstvích je volební účast ve vnitropolském srovnání tradičně vysoká ve všech volbách.

3 (NE)KOALIČNÍ SCÉNÁŘE

Podle předvolebních průzkumů dnes připadají v úvahu tři hlavní výsledkové scénáře:

1. PiS získá buď sám přes 50 % hlasů, nebo mu volební systém a propad některých uskupení pod 5 procent (lidovců či Konfederace) přes nižší zisk dá většinu v Sejmu.

2. většinu v Sejmu bude mít opozice, pokud PiS klesne s výsledkem ke 40 % a do Sejmu projdou všechny tři opoziční kandidátky (Občanská koalice, Levice i lidovci), ale propadne zároveň Konfederace. To by otevřelo cestu k vládě současné opozice pod vedením Občanské platformy.

3. většinu v Sejmu nezíská ani PiS ani spojení tří opozičních kandidátek, což může nastat, když PiS klesne ke 40 %, do Sejmu se dostanou s dobrými výsledky všechny tři opoziční kandidátky, ale pětiprocentní hranici překročí také národovecká Konfederace.  V tomto scénáři by asi nejpravděpodobnější byla vláda PiS a lidovců, protože všechny strany odmítají spolupráci s Konfederací a lidovci jsou programově i voličsky nejbližší vládnímu Právu a spravedlnosti, přestože před volbami o PiS mluvilo jako o autokratické straně.

KONFEDERACE – NACIONALISTÉ, MONARCHISTÉ A PROTEST

Do předvolebního spojenectví, které ale také formálně kandiduje jako jedna politická strana, se spojil také národovecký tábor, který stojí napravo od Práva a spravedlnosti. Pod názvem Konfederace kandidují menší národovecké strany, polští monarchisté, a hlavně strana Korwin, kterou vede bývalý europoslanec, zastánce „paloelibertarianismu“ a kritik práv žen Janusz Korwin-Mikke. Strana tohoto veterána polské politické scény minule ve volbách do Sejmu jen těsně nepronikla, když získala 4,76 % a letos se preference celé Konfederace také pohybují kolem pěti procent. Uskupení chce podle svého programu například přerušit styky se Státem Izrael a čelí podezření, že tento programový bod je odrazem antisemitismu části kandidátů, i když to Konfederace odmítá.

LEVICE – PROGRESIVNÍ I POSTKOMUNISTICKÁ KOALICE

Samostatně jde do voleb i polská levice. Někdejší nejsilnější politický směr před čtyřmi lety úplně vypadl ze Sejmu, protože kandidoval rozdrobeně a jeho největší složka – postkomunistické Spojenectví demokratické levice (SLD) se velmi netakticky spojilo s několika menšími stranami (například Tvým hnutím Janusze Palikota) a zaregistrovalo se do voleb jako koalice, která musí získat 8 procent hlasů, aby se účastnila rozdělování poslaneckých křesel. Jenže SLD se spojenci získalo jen 7,6 % a poprvé v postkomunistickém období země vypadlo ze Sejmu. Nyní se už levice poučil a jde do voleb společně, ale na kandidátce právě SLD, které stačí jen 5 % hlasů ke vstupu do Sejmu. Kromě postkomunistických sociálních demokratů z SLD, takto kandiduje i nová strana původně nezávislého starosty města Słupsk Roberta Biedroně Jaro (Wiosna) a alternativní, radikálnější levice z uskupení Lewica Razem (Levice spolu). Uskupení vystupuje v kampani pod názvem Levice, i když i zde platí, že na volebním lístku je napsáno jen SLD.

LIDOVCI S KUKIZEM

Jako první myšlenka široké opoziční koalice po evropských volbách opustila nejtradičnější politická strana v zemi – Polská lidová strana (PSL). Název lidovci v Polsku ale na rozdíl od nás nepatří ke křesťanským demokratům, ale k venkovským agrárníkům. PSL se v posledním období potýká s dlouhodobým poklesem podpory, což je způsobena zejména faktem, že se na tradičním lidoveckém venkově voličsky etablovalo Právo a spravedlnost. Lidovci si proto neúspěch v evropských volbách vyhodnotili jako důkaz, že jejich venkovští a hodnotově konzervativní voliči „nezkousli“ spojení se zelenými a dalšími levicovými progresivními stranami (třeba stranou Jaro). PSL jde proto dnes do voleb do Sejmu formálně sama, ale na své kandidátky přijala zástupci protestní strany Kukiz ´15, která se do sejmu dostala poprvé před čtyřmi lety. Známý polský punk rockový zpěvák Paweł Kukiz vytvořil nacionálně orientované protestní hnutí, které prosazuje hlavně prvky přímé demokracie. Po úspěchu v minulých parlamentních volbách (8,8 %) ale hnutí postupně ztratilo podporu a letos už se ani nedostalo do Evropského parlamentu. Jeho spojení s lidovci se oficiálně jmenuje Polská koalice, ale de jure jde o samostatnou kandidátku PSL, takže spojeným stranám stačí celostátně překročit 5 procent hlasů. I to ale může být problém. Lídrem středového uskupení je předseda PSL Władysław Kosiniak-Kamysz.

OBČANSKÁ KOALICE (KO)

Z původní superkoalice pro evropské volby zbyla vlastně jen pravostředová a spíše na polské poměry liberální Občanská platforma (PO), kterou doplnily jen menší strany: Zelení, mimoparlamentní, středolevá Polská iniciativa a jako jediná strana se zastoupením v Sejmu formace nazvaná Nowoczesna (Moderní), která vznikla před minulým parlamentní mi volbami fakticky odštěpením od Občanské platformy a minule ji volilo do Sejme 7 % voličů.

Takto složená Občanská koalice měla jako jediná odvahu zaregistrovat se jako koalice podle volebního zákona, a proto musí dnes překonat hranici 8 procent, což by pro ni neměl být s preferencemi přes 20 % problém. Samotná Občanská platforma si ale v posledních parlamentních volbách do Sejmu připsala 24 % hlasů, takže by pro Občanskou koalici bylo zopakování podobného výsledku neúspěchem.

OPOZIČNÍ NEJASNOSTI

Poslední čtyři roky byly v Polsku ve znamení silné konfrontace mezi vládou a opozicí. Opozice například jednoznačně odmítala změny v soudnictví a organizovala proti justiční reformě velké pouliční demonstrace. Závěr funkčního období byl ale v opozičních řadách ve znamení debat o tom, jak čelit stále neklesající popularitě vládní strany. Nejprve byla na scéně velká opoziční předvolební koalice, která měla zahrnovat všechny relevantní opoziční strany (pouze s výjimkou národovců) a ideologicky sahat od zelených přes postkomunistické sociální demokraty a agrární středové lidovce až po pravostředovou Občanskou platformu. Projekt byl s velkým očekáváním použit pro evropské volby v květnu letošního roku a opozice se těšila na velké vítězství, protože čekala, že voliči konzervativní vládní strany PiS zůstávají v tomto typu voleb častěji doma. Opak byl ale pravdou a široká opoziční „superkoalice“ vládní straně podlehla. To vedlo k rozporům v opoziční koalici, a nakonec jde opozice do dnešních voleb ve třech uskupeních.       

VYŠSÍ ÚČAST VE 12 HODIN

Státní volební komise zveřejnila údaje o volební účasti do 12:00. Podle jejích údajů zatím odvolilo 18,14 % oprávněných voličů To znamená, že účast je vyšší než ve stejnou hodinu v posledních parlamentních volbách v roce 2015, kdy dopoledne odvolilo 16,47 %.

„NÁHRADNÍ“ PREMIÉRŠTÍ KANDIDÁTI

Ani jedna ze dvou největších stran dnes nevyslala do boje o premiérské křeslo svého předsedu. U Práva a spravedlnosti to není nic nového. Již před čtyřmi lety byl v parlamentních volbách sice oficiálním lídrem strany její předseda Jarosław Kaczyński, ale PiS dopředu oznámila, že vládu v případě jejího úspěchu povede Beata Szydłová, což také po volebním vítězství splnila. Szydłová ale nebyla premiérkou celé funkční období, protože ji nahradil ekonom Mateusz Morawiecki, a právě ten je premiérským kandidátem PiS dnes.

U Občanské platformy a kolem ní vytvořené Občanské koalice se naopak dlouho počítalo s premiérskou kandidaturou jejího současného předsedy a bývalého ministra vnitra Grzegorze Schetyny. Dlouhodobý rival bývalého premiéra a dnes dosluhujícího předsedy Evropské rady Donalda Tuska uvnitř Občanské platformy ale není příliš populární u veřejnosti, a proto krátce před volbami oznámil, že premiérkou by se při úspěchu opozice stala dosavadní místopředsedkyně Sejmu a členka tradiční polské politické rodiny Małgorzata Kidawa-Błońská.

NĚMCI ZASE V SEJMU?

Poslední a nejméně známou formací, která dnes obhajuje místo v Sejmu, je kandidátka německé menšiny. Ta je, stejně jako všechny kandidátky etnických menšin, osvobozena od pětiprocentní hranice pro vstup do Sejmu a v posledních třech funkčních obdobích měla vždy v Sejmu jednoho svého poslance, k němuž například před čtyřmi lety stačil celostátní zisk jen 0,18 % všech hlasů. Mandát ji ovšem přinesly hlasy získané v Opolském vojvodství (hraničícím také s ČR), kde je německá menšina soustředěna.  

BOJ O 5 PROCENT

Na hranici pěti procent pak o účast v Sejmu bojují další dvě formace. Nejtradičnější polská strana agrární lidovci by mohla poprvé od roku 1991 vypadnout ze Sejmu, když už minule dosáhla v parlamentních volbách jen na 5,1 %.

Parlamentním nováčkem by se naopak mohlo stát uskupení nacionalistických a krajně pravicových stran s názvem Konfederace, ke které patří i enfant terrible polské politiky a odpůrce rovnosti žen Janusz Korwin-Mikke.

LEVICE SE VRACÍ

Jistotu vstupu do Sejmu, pro který platí pětiprocentní hranice pro samostatně kandidující strany a osmiprocentní pro koalice více stran, by mělo mít ještě uskupení Levice, jehož jádrem je postkomunistické Spojenectví demokratické levice (SLD), které doplnění menší levicové strany Levice společně a Jaro. Průzkumy levicovému uskupení dávají mezi 12 a 15 procenty. Levice se minule do Sejmu vůbec nedostala, takže by podobný výsledek znamenal velký úspěch.

PRŮZKUMY FAVORIZUJÍ PRÁVO A SPRAVEDLNOST

Všechny předvolební průzkumy se shodují na tom, že u voličů v podpoře vede Kaczyńského konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). U v posledním týdnu jí průzkumy dávají mezi 40 a 48 % hlasů, což jí dává mezi 15 a 20 procentu náskoku na v pořadí druhou Občanskou koalici (KO), kterou tvoří zejména hlavní opoziční strana – pravicově liberální Občanská platforma (PO).

VOLEBNÍ SYSTÉM

Poláci dnes volí obě komory svého parlamentu: dolní Sejm i horní Senát. Proto ve volebních místnostech dostávají dva volební lístky. Na každém z nich zakřížkují jedno jméno kandidáta. Ve volbách do Sejmu vyberou kandidáta jedné ze stran a jeho prostřednictvím hlasují pro kandidující politickou stranu. V Senátu pak stejným způsobem hlasují pro stranického nebo nezávislého kandidáta v jednomandátovém obvodu.

KONZERVATIVCI OBHAJUJÍ

Vítězství ve volbách obhajuje národně a sociálně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), jejímž předsedou je Jarosław Kaczyński. PiS v roce 2015 získal 37,58 % hlasů, ale skutečnost, že několik levicových stran nepřekročilo hranici pro vstup do parlamentu, mu v rámci volebního systému „přihrálo“ 235 ze 460 křesel v Sejmu, takže strana mohla pohodlně vládnout sama a bez koaličního partnerů.  

ZEMĚ NÍZKÉ ÚČASTI

Pro dnešní volby je ve volebních seznamech zapsáno 30 milionů a 111 tisíc voličů. Tradičně je ovšem v Polsku ve srovnání s dalšími evropskými státy velmi nízká volební účast. V posledních parlamentních volbách v roce 2015 byla na polské poměry účast poměrně vysoká, ale stejně dosáhla jen 50,92 % všech oprávněných voličů.

STÁLE ŽÁDNÉ VÝSLEDKY

Ani pět hodin po uzavření volebních místností nebyly zveřejněny žádné dílčí volební výsledky. Stejně tak se stále čeká na druhou verzi odhadu společnosti IPSOS.

VOLBY ZAČALY

V Polsku se právě otevřely volební místnosti, v nichž dnes polští občané starší 18 let mají možnost hlasovat až do 21 hodin. Rozhodnou o výběru 460 poslanců a 100 senátorů.