Gigantický Snow Cruiser: Loď na kolech si měla poradit s nástrahami drsné Antarktidy, ale selhala
Lidská touha objevovat nová zákoutí naší planety už stála život tisíce dobrodruhů. Když se tedy ve třicátých letech připravovala americká expedice admirála Richarda E. Byrda do Antarktidy, měla dostat tu nejlepší techniku, která ji umožní fungovat za všech okolností. Hlavním dopravním prostředkem expedice se měl stát speciální „Snow Cruiser,“ který se dá směle označit za loď na kolech. Stavba tohoto 17 metrů dlouhého, 6 metrů širokého a 34 tun vážícího kolosu probíhala mezi lety 1937 až 1939 a výsledkem se měl stát stroj, který bezpečně ochrání posádku a současně si poradí se všemi nástrahami zamrzlé krajiny. Téměř zapomenutý gigant z meziválečného období se ale dá označit za jedno z největších novodobých selhání při dobývání Antarktidy.
Po technické stránce se skutečně všechno zdálo být domyšlené do nejmenšího detailu. Obě nápravy byly poháněné, řiditelné, v podbězích se nacházela kola s vyhřívanými balónovými pneumatikami o průměru 3 metry a každé kolo se dalo nezávisle zvednout či snížit v rozsahu téměř jednoho metru. Na zádech si pak Snow Cruiser nesl i speciální průzkumné letadlo, s jehož spouštěním na zem měly pomáhat přenosné jeřáby – určené kromě jiného i k přezouvání obřích pneumatik.
Díky dlouhým převisům, speciální podlaze a schopnosti a schopnosti upravovat světlou výšku podvozku měl být Snow Cruiser schopen překonávat průrvy v ledu o šířce až 4,5 metru. Při nájezdu nad průrvu totiž Cruiser dokázal zatáhnout přední kola a opřít se o přední převis, zadní kola Cruiser popostrčila dopředu, poté se přední náprava opět vysunula, zadní zasunula a Cruiser se jednoduše sklouzl a vytáhl na druhou stranu. O pohon se přitom staraly dva naftové šestiválce Cummins, každý o výkonu cca 150 koní při 1.800 ot./min., které místo kol roztáčely elektrický generátor. Snow Cruiser byl totiž hybridem se čtveřicí elektromotorů, každý o výkonu cca 75 koní, díky kterým dokázal vyvinout maximální rychlost až 48 km/h. Uvnitř dobře izolovaného Snow Cruiseru se nacházely ubikace pro pětičlennou posádku, která měla být soběstačná až na jeden rok.
Na svou dobu neuvěřitelně sofistikované zařízení vyšlo na cca 300 tisíc dolarů, dnes bychom se ale bavili o částce zhruba 5,5 milionu dolarů. Tedy kolo 127 milionů korun!. Amerika si však chtěla podmanit Antarktidu dříve než nacistické Německo a tak neváhala do projektu masivně investovat. Jenže jak se krátce po zahájení expedice ukázalo, Snow Cruiser byl velkým propadákem.
