Průzkum: Nejvýznamnější českou osobností je Karel IV., na čtvrtém místě je Gott. Jak dopadli porevoluční prezidenti?
Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.
Nejvíce, o 15 procentních bodů, si v porovnání s posledním průzkumem z roku 2013 polepšil Gott. "Je samozřejmě otevřenou otázkou, zda a jak dlouho si toto postavení udrží. Zřejmě z tohoto důvodu poklesly procentní hodnoty u osobností na prvních třech místech," uvedli autoři průzkumu.
Za čtveřicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus, prezident Miloš Zeman a "učitel národů" Jan Amos Komenský. Dvě procenta dotázaných pak uvedla hokejistu Jaromíra Jágra a procento hlasů obdrželi husitský vojevůdce Jan Žižka, bývalý prezident Václav Klaus a fiktivní český génius a všeuměl Jára Cimrman. Respondenti podle CVVM uvedli v odpovědi kolem 70 jmen.
Respondentům byla dále předložena jednotlivá historická období, ze kterých vybírali jen to jediné, které považují za vrchol českých dějin. Mezi nejčastěji odpovědi patří doba Karla IV. a období první republiky, které za vrcholnou etapu považuje 36 procent lidí, respektive 22 procent lidí. Následovaly éra národního obrození a husitství, které uvádělo zhruba sedm procent lidí. Podle CVVM se názor veřejnosti na vrcholná období českých dějin v průběhu více než deseti let téměř nezměnil.
Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly vznik československého státu v roce 1918, konec druhé světové války, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948, druhá světová válka a pražské jaro.
Průzkum se uskutečnil od 5. do 20. října, zúčastnilo se ho 1021 lidí starších 15 let.
