Odměna za smrt Trumpa: Íránský zákonodárce nabídl odměnu tři miliony dolarů za zabití amerického prezidenta
Íránský zákonodárce dnes oznámil, že vypisuje odměnu v podobě tří milionů dolarů (67,9 milionu Kč) pro kohokoliv, komu se podaří zabít amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom íránská polooficiální agentura ISNA. Americký vyslanec pro odzbrojení Robert Wood označil výzvu za směšnou a dodal, že to jen ukazuje na teroristickou podstatu íránské vlády.
„Jménem obyvatel provincie Kermán zaplatíme tři miliony dolarů v hotovosti komukoli, kdo zabije Trumpa,“ uvedl Ahmad Hamzé v projevu ke svým kolegům v parlamentu. Zda o vypsání odměny rozhodli íránští náboženští vůdci, nicméně neřekl.
„Je to prostě směšné, ale ukazuje to na teroristickou podstatu tohoto režimu a na to, že tento režim musí změnit své chování,“ řekl Wood k vypsání odměny na zabití Trumpa.
Město Kermán, které leží ve stejnojmenné provincii, bylo domovem Kásema Solejmáního, velitele íránských elitních jednotek Kuds, kterého v Iráku 3. ledna na příkaz Trumpa spolu s několika dalšími lidmi zabil americký dron. „Kdybychom dnes měli jaderné zbraně, byli bychom chráněni před hrozbami. Měli bychom do naší agendy zařadit výrobu raket dlouhého doletu, které budou schopny nést nekonvenční hlavice. To je naše přirozené právo,“ řekl Hamzé.
Spojené státy a jejich západní spojenci dlouhodobě viní Írán ze snahy vyrobit jadernou zbraň. Teherán ale trvá na tom, že o vývoj jaderné zbraně nikdy neusiloval a usilovat nebude, a zdůrazňuje, že má jaderný program pouze pro energetické a výzkumné účely.
V roce 2015 podepsal Írán mezinárodní jadernou dohodu s USA, Francií, Británií, Německem, Ruskem a Čínou, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Cílem dohody bylo prodloužit čas, za který by byl Írán schopen vyrobit jadernou zbraň, kdyby o to začal usilovat. Americký prezident Donald Trump ale od dohody předloni odstoupil a zavedl proti Íránu nové sankce. Teherán pak reagoval postupným vypovídáním dohody. Tento měsíc Írán oznámil, že přestane dodržovat limity na obohacování uranu, což může zkrátit čas potřebný k výrobě jaderné bomby, pokud o ni bude usilovat.
Tři evropští signatáři minulý týden za to podali na Írán stížnost za neplnění. V pondělí Írán pohrozil, že pokud bude tuto stížnost řešit Rada bezpečnosti OSN, může Teherán odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Podle Wooda by případné odstoupení Íránu od NPT vyslalo velice špatný signál. „Domníváme se, že Írán se musí přestat chovat špatně, posadit se se Spojenými státy a jednat o dohodě, která by vyřešila nejen jaderný problém, ale také další záležitosti, které nás znepokojují, jako jsou šíření a rozvoj balistických střel a zhoubné aktivity po celém světě,“ řekl Woods.
