Zemřel filozof Erazim Kohák, bylo mu 86 let
V sobotu zemřel významný filozof Erazim Kohák, bylo mu 86 let. Informaci o jeho úmrtí v neděli potvrdil mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal a vyjádřil velkou lítost nad úmrtím velké osobnosti. V roce 2013 prezident Miloš Zeman Kohákovi propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman s odkazem na faráře Klimentského sboru církve v Praze, kde se Kohák angažoval, ČTK řekl, že Kohák zemřel v sobotu ráno. Termín posledního rozloučení ještě není známý.
Kohák se narodil 21. května 1933 v Praze. V roce 1948 uprchl ve svých 14 letech s rodiči do Německa a poté do USA. Pracoval tam v dělnických profesích a zároveň studoval na Colgateově univerzitě. V roce 1954 získal stipendium a mohl pokračovat ve studiu na Yaleově univerzitě. V roce 1958 na ní získal doktorát. V roce 1960 nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde byl následně jmenován docentem a profesorem.
Do Česka se Kohák vrátil po roce 1989 a měl zásadní podíl na opětném etablování české filozofie, snažil se také probouzet ekologické povědomí. Od roku 1990 do roku 1995 střídavě přednášel na univerzitě v Bostonu a na Univerzitě Karlově. V roce 1995 se vrátil do ČR natrvalo.
Širší veřejnosti byl Kohák známý i jako bývalý člen Rady České televize nebo jako sympatizant ekologických hnutí. Neúspěšně kandidoval i do Senátu za ČSSD. Vydal rovněž mnoho knih v angličtině i češtině, mimo jiné Jan Patočka: Filozofický životopis, Průvodce po demokracii, Poutník po hvězdách, Člověk, dobro a zlo, Zelená svatozář, Hesla mladých svišťů či Svoboda, svědomí, soužití.
Ekolog a Špidlův poradce
Ze 40 let v emigraci žil kohák 17 let na samotě v newhampshirských lesích na východě USA. Po návratu do Československa po 1989 učil na univerzitě, probouzel ekologické povědomí, byl ale též členem Rady České televize, neúspěšně kandidoval do Senátu. „Lidé, kteří se orientují na konzum, ztrácejí zájem o věci veřejné. A to je setsakramentsky nebezpečné,“ řekl kdysi. Kohák byl veřejnosti známější jako sympatizant ekologických hnutí než jako filozof, jímž je vzděláním i povoláním. „Jako filozof mohu poukazovat na to, že zdroje přírody jsou omezené a že zvyšování nadspotřeby se podobá plavbě na Titaniku, mířícího ke srážce s ledovcem.“ řekl jednou.
Podle Koháka potřebuje společnost usilovat o přerozdělování světového bohatství, protože „ekologický problém je dnes problémem sociálním, bídy a nadbytku. Protilátkou proti blahobytu je solidarita“. Kohák kritizoval krátkodobé zájmy euroatlantické civilizace a neexistenci společného zájmu, angažoval se ale i na místní úrovni: například bránil místní železnice či vesnice ohrožené velkolomy a se svou americkou manželkou Dorothy se účastnil záchrany fotbalového klubu Bohemians.
Kohák, jenž žil 40 let v USA, také vzbudil pozornost, když den po teroristických útocích na USA v září 2001 prohlásil, že teroristé útočili na „imperiální symboly Ameriky“. Terorismus je podle něj „běsnění bezmocných“ a současná americká politika „vede ke zbytečnému plýtvání životy lidí v údajném boji proti teroristům“. Byl také proti vybudování americké radarové základny v ČR. Dlouholetý člen sociální demokracie, za níž v říjnu 2004 neúspěšně kandidoval v Praze 4 do Senátu, patřil i mezi neformální poradce někdejšího premiéra Vladimíra Špidly.
V roce 2015 řekl v době uprchlické krize Deníku Referendum: „Jediné, co bychom měli udělat, je otevřít dveře dokořán a přijmout co nejvíce lidí, co jsme schopni.“ Oslavil tehdy také zvolení Jeremyho Corbyna vůdcem Labouristické strany v Británii: „Konečně si labouristé do svého čela zvolili skutečného socana.“
Jeho filozofickými obory byly fenomenologie, sociální filozofie, filozofie sociálních věd a environmentální etika. Nejvíce jej ovlivnil Edmund Husserl („svým rozhodnutím pro rozum jako reflexi, což znamená život v pravdě, svobodě a odpovědnosti“) či T. G. Masaryk. A také přiznal, že se několikrát mýlil: například v tom, že příroda je nekonečná, či ve víře, že přechod od komunismu k demokracii bude trvat jen deset let.
Sedmnáct let v lesích
Pražský rodák (narodil se 21. května 1933) navštěvoval po válce Státní akademické gymnázium. S rodiči (otec byl novinář, matka učitelka angličtiny - oba byli za německé okupace vězněni za odbojovou činnost) v roce 1948 ve svých 14 letech uprchl do Německa, poté odešli do USA. Pracoval v dělnických profesích a zároveň studoval na Colgateově univerzitě. V roce 1954 získal stipendium a mohl pokračovat ve studiu na Yaleově univerzitě, tam také v roce 1958 získal doktorát. V roce 1960 nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde pak byl jmenován docentem a profesorem. V srpnu 1969 byl krátce v Československu.
Ještě coby student Yaleovy univerzity se oženil s americkou vrstevnicí Frances, se kterou měl tři dcery. V roce 1977 ale přišel rozvod a odchod na 17 let do lesů ve státě New Hampshire, kde žil ve vlastnoručně vybudovaném domku. „Zčásti to byla ekonomická nutnost, protože po rozvodu jsem dobrovolně dal všechno manželce a dětem. A pak jsem odešel proto, že jsem byl psychologicky v hrozně špatném stavu. Ten rozvod pro mě znamenal zhroucení mých představ o životě.“ V lesích se vzpamatovával, psal (zde napsal svoji nejúspěšnější americkou knihu The Embers and the Stars, která vyšla v roce 2016 česky jako Oheň a hvězdy), žil s psycholožkou Sheree, jež byla o čtvrt století mladší, na univerzitu do města dojížděl.
V letech 1991 až 1994 učil střídavě v letním semestru v Praze a v zimním semestru v Bostonu. Pak působil jako profesor filozofie na UK v Praze. V letech 2001 až 2005 byl členem Rady České televize. Byl také členem čestné rady Hnutí Duha, předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí Země.
Kohák dostal řadu ocenění. V roce 1996 obdržel Cenu Josefa Vavrouška, o dva roky později mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy, v roce 2009 dostal čestnou medaili Akademie věd za zásluhy o vědu a lidstvo. V září 2012 byl oceněn stříbrnou pamětní medailí Senátu, o rok později převzal z rukou tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro společnost a v říjnu 2013 ho prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Praktikující evangelík byl od roku 1999 ženatý s Američankou Dorothy, která je o sedm let starší. Vydal mnoho knih v angličtině i češtině, mimo jiné Jan Patočka: Filozofický životopis, Průvodce po demokracii, Poutník po hvězdách, Člověk, dobro a zlo, Zelená svatozář, Hesla mladých svišťů či Svoboda, svědomí, soužití.
