Zprávy
Přihlásit pro přidání komentáře
blue_coffee
0
Toto zjištění mě dost překvapilo (nepříjemně samozřejmě), protože jsem se domnívala, že poslední dobou je trend spíše opačný - lidé se víc zajímají o zdraví a objevují čerstvé, průmyslově nezpracované lokální potraviny, "biověci", výrobky bez chemie, produkty ekologického zemědělství apod., zkrátka že jeví čím dál větší zájem o zdravé stravování. A ona je skutečnost úplně jiná... To je podle mě smutný trend, když si uvědomím, kolik miliard teče ročně naším slavným zdravotnictvím, kolik miliard utrácejí Češi v lékárnách a jak chmurná je řeč statistik o výskytu nejrůznějších zhoubných chorob, na jejichž rozvoji se nemalou měrou podílí i nezdravý životní styl, tedy mj. i nevyhovující strava, přejídání, nekvalitní potraviny podřadné kvality. Chtělo by to intenzivnější osvětu na tomto poli. Lékaři dnes vydávají za prevenci zhoubných onemocnění to, když posílají lidi na všemožná vyšetření (aby se eventuelní rakovina včas odhalila, což je samozřejmě taky cenné, ale není to prevence, pouze včasný záchyt), ale kolik lékařů pacientům vysvětluje, jak pečovat o svoje zdraví? Tělo je chrám, jak říkají jogíni - a ne popelnice, dodávám já. Omezme kvantitu, kupujme toho méně, ale v dobré kvalitě, a bude nám lépe. Jsem pro to, aby lidé u lékaře museli častěji a hlouběji sahat do peněženky. Pak si snad konečně uvědomí, jak je léčba drahá, a snad se začnou více zajímat o to, jak pečovat o svoje zdraví. Kdo v jídle omezí kvantitu, začne preferovat kvalitu a "najednou" se začne zbavovat nadbytečných kil a ještě ho opustí řada chronických neduhů, ten pochopí, o čem mluvím. Jsi to, co jíš, říká se. A co asi tak může být člověk, který si do žaludku cpe to, co by mělo přijít do popelnice?
nejsemlump
Mel jsem tu moznost si precist clanek v Reflexu na tema prosle potraviny a jsem zdesen zaujatosti autora. Pokud nekdo nema v oblibe si kupovat potraviny, kterym konci zaruka, ci potraviny po konci minimalni trvanlivosti, tak prosim, je to jeho volba. Ale pokud autor nema paru o cem pise a navic je zaujaty, to je trosku problem. V clanku jsem se mimo jine docetl, ze Cesi jsou v tomto specificky narod, ze to nikde jinde v EU neni. V kazdem malem meste v UK jsou obchody se slevnenym zbozim Poundland, kde krom jineho prodavaji takovy sortiment zbozi, vcetne potravin. Navic v UK jsou specializovane Eshopy s temito potravinama. UK ale neni vyjimkou. Jenomze to by si autor clanku musel nejake informace nejdrive pozjistovat a hlavne nebyt zaujaty.
Autor ma asi za to, ze 24 hodinou dne, kdy danemu zbozi konci zaruka, je zbozi prolezle cervy a automaticky plesnive. Coz je samozrejme hloupost.
Proc bych si tez nekoupil jogurt za 3 kc, kdyz ma posledni 4 dny zaruku, kdyz za ten stejny v nejakem jinem retezci dam korun 14 a zaruka je tam treba o tyden delsi? Logicky si koupim ten levnejsi. Prijde mi to logicke, stejne tak i tomu zastupu lidi, kteri nakupuji v podobnych slevnenkach. Ale autor je jineho nazoru.
V clanku je spousta lzi a nicim nepodlozenym trvrzeni. Priznam se, ze nyni jiz clankum v Reflexu verit nebudu nic.
Autor ma asi za to, ze 24 hodinou dne, kdy danemu zbozi konci zaruka, je zbozi prolezle cervy a automaticky plesnive. Coz je samozrejme hloupost.
Proc bych si tez nekoupil jogurt za 3 kc, kdyz ma posledni 4 dny zaruku, kdyz za ten stejny v nejakem jinem retezci dam korun 14 a zaruka je tam treba o tyden delsi? Logicky si koupim ten levnejsi. Prijde mi to logicke, stejne tak i tomu zastupu lidi, kteri nakupuji v podobnych slevnenkach. Ale autor je jineho nazoru.
V clanku je spousta lzi a nicim nepodlozenym trvrzeni. Priznam se, ze nyni jiz clankum v Reflexu verit nebudu nic.
pollucie
Je to pořád dokola a už je to klišé (i proto, že je to pořád víceméně tak): Češi chtějí kvantitu, ne kvalitu. Ale ne všichni. Chtělo by to ale trochu širší vhled do problému. Viděla jsem skvělý film Agnes Vardové Všichni možní sběrači a já. Lidé, které zachytila, jedí například zbytky zeleniny na tržištích. A žijí a jsou pozoruhodní. Taky dokument o paní odkudsi z Portugalska, která denně obchází obchody, kde jí na konci dne dají zdarma zboží ten den prošlé a ona je zpracuje (v tom filmu upekla kefírovou buchtu) nebo přímo roznáší sociálně slabým. Naopak jsem byla konfrontována na návštěvě v holandské domácnosti se situací, kdy pán domu dvě hodiny kuchtil jakési asijské nudle k obědu, byla jich plná mísa, snědli jsme spolu s rodinkou tak půlku a zytek letěl do koše. Když jsem vykulila oči a otázala se, proč to nedojí k večeři, bylo mi řečeno, že je v tom kuře a mohlo by se to zkazit. Druhý den objednali pizzu, každému jakou kdo chce, děti snědly (každé z té své) tak tři úkrojky a hádejte kde skončil zbytek? A takhle je to tam každý den a myslím, že mje rodinka nebyla výjimečná... Poblíž mého bydliště je prodejna Penny a pak jedna z těch s prošlým zbožím, jinak v dochůzí vzdálenosti nic. A sedat do auta, abych si koupila místo jahodového Florianu co já vím Zottarellu, kterou tu nemají? Ani mě nehne. Do obchodu s prošlým zbožím občas zajdu a koupím si čokoládu, která prošla minulý týden. Chutná a vypadá bezvadně a nikde jinde ji nemají. Opravdu si myslíte, že výrobek, který vydrží v normálním stavu měsíce, se týden po expiraci začne hemžit červy? Z vlastní zkušenosti myslím, že výrobci v datu expirace mají určitou rezervu, jde o "minimální trvanlivost". Když mi doma v lednici projde jogurt pár o dní, otevřu, zjistím konzistenci, chuť - normální, jím. Nevím, o co jde. Lidé, kteří si prošlé potraviny kupují, tak činí na vlastní riziko. A představa každodenní likvidace stovek kelímků jogurtů v Tescu nebo kde... no tak kde je pak nějaká pokora?
Jen na okraj - pokud vím, tak Zottarella je sýr, kdežto Florián je ovocný jogurt...
Jinak plýtvání je jeden extrém, ale druhý extrém je konzumace nekvalitních potravin s tím, že "to je ještě dobrý" nebo "přece to nevyhodím"... Víte, ono se to hned nemusí "hemžit červy", jak říkáte, a přesto to už může být potravina, která vašemu tělu v lepším případě nic nedá, v horším do sebe tímto způsobem stravování budete pomalu dostávat nežádoucí látky, jejichž vliv se na vašem zdraví podepíše až časem, a to vy už samozřejmě nebudete schopná rozpoznat, že za tím či oním zdravotním neduhem stojí dlouhodobá konzumace ne zcela vhodných potravin. Každá složka potravy časem degraduje, chemické změny mohou zapříčinit nejen vzhled chuti, konsistence nebo vzhledu výrobku, ale i jeho nepoživatelnost nebo zdravotní závadnost, přičemž látky nepříznivě ovlivňující zdraví se v něm mohou vyskytovat sice v minimálním množství, ale jejich dlouhodobá konzumace už ten negativní vliv mít bude. Další věc je množení nežádoucích mikroorganismů, najmě plísní. Výrobek přitom vůbec nemusí mít "kožich", vy vůbec nemusíte pouhými svými smysly poznat, že je výrobek napadený plísněmi. Někteří lidé mi řeknou, že když jim zplesniví třeba mrkev, tak to okrájí a klidně ji snědí, nebo třeba oberou kožíšek z marmelády, vykrájejí shnilé kousky z jablka... (aniž by veděli, že při viditelném projevu plísně nebo hniloby je už promořený celý kus)... a ještě dodají, že to tak dělají už léta a "nikdy jim nic nebylo". Jenže když se ptáte podrobněji, tak zjistíte, že to jejich "nikdy mi nic nebylo" neznamená, že jsou zdraví jako řípy, nýbrž pouze to, že po požití kontaminované potraviny jim sice nebylo zle, ale že současně trpí řadou nejrůznějších chronických neduhů až nemocí, v jejichž etiologii bychom mohli najít souvislost mj. právě s působením aflatoxinů, které mimochodem mohou být i karcinogenní. Já říkám: staré potraviny ať se vyhodí, já osobně si ze žaludku popelnici dělat nebudu.
Jinak plýtvání je jeden extrém, ale druhý extrém je konzumace nekvalitních potravin s tím, že "to je ještě dobrý" nebo "přece to nevyhodím"... Víte, ono se to hned nemusí "hemžit červy", jak říkáte, a přesto to už může být potravina, která vašemu tělu v lepším případě nic nedá, v horším do sebe tímto způsobem stravování budete pomalu dostávat nežádoucí látky, jejichž vliv se na vašem zdraví podepíše až časem, a to vy už samozřejmě nebudete schopná rozpoznat, že za tím či oním zdravotním neduhem stojí dlouhodobá konzumace ne zcela vhodných potravin. Každá složka potravy časem degraduje, chemické změny mohou zapříčinit nejen vzhled chuti, konsistence nebo vzhledu výrobku, ale i jeho nepoživatelnost nebo zdravotní závadnost, přičemž látky nepříznivě ovlivňující zdraví se v něm mohou vyskytovat sice v minimálním množství, ale jejich dlouhodobá konzumace už ten negativní vliv mít bude. Další věc je množení nežádoucích mikroorganismů, najmě plísní. Výrobek přitom vůbec nemusí mít "kožich", vy vůbec nemusíte pouhými svými smysly poznat, že je výrobek napadený plísněmi. Někteří lidé mi řeknou, že když jim zplesniví třeba mrkev, tak to okrájí a klidně ji snědí, nebo třeba oberou kožíšek z marmelády, vykrájejí shnilé kousky z jablka... (aniž by veděli, že při viditelném projevu plísně nebo hniloby je už promořený celý kus)... a ještě dodají, že to tak dělají už léta a "nikdy jim nic nebylo". Jenže když se ptáte podrobněji, tak zjistíte, že to jejich "nikdy mi nic nebylo" neznamená, že jsou zdraví jako řípy, nýbrž pouze to, že po požití kontaminované potraviny jim sice nebylo zle, ale že současně trpí řadou nejrůznějších chronických neduhů až nemocí, v jejichž etiologii bychom mohli najít souvislost mj. právě s působením aflatoxinů, které mimochodem mohou být i karcinogenní. Já říkám: staré potraviny ať se vyhodí, já osobně si ze žaludku popelnici dělat nebudu.
pap0uch
klasicka nicim nepodlozena dojmologie
pani redaktorka by se mela spis venovat psani o vecech jako moda, celebrity...
tam se nepozna, ze vi o tematu lidove kulovy
pani redaktorka by se mela spis venovat psani o vecech jako moda, celebrity...
tam se nepozna, ze vi o tematu lidove kulovy
epopelova
Prošlé potraviny nekupuji a co se týká kvality potravin, tak i kvalita jde prudce dolů. S tím ruku v ruce i šíře sortimentu. Přestala jsem nakupovat v diskontech a Albertovi, Tesco není o nic lepší. Naštěstí se zatím drží Billa, která už také sem tam má "výpadky" v kvalitě ovoce a zeleniny. Bohužel se mi ale často nedaří na etiketě vůbec zjistit, kde byl výrobek vyroben (naposledy včera u zrnkové kávy Carte Noire, kde jsem našla pouze distributora). Výhodou je, když se daný výrobek dodává na Slovensko nebo do Ruska, v popisku pro tyto země většinou zemi původu najdu. Už jsme s manželem začali uvažovat o tom, že budeme jezdit nakupovat potraviny do Německa, protože tam si i privátní značky drží svou kvalitu (že by byly vyrobeny v Německu a ne v Polsku ?). Je jen otázka, kam spěje naše národní hospodářství, když u nás vydělané peníze poputují do zahraničí?
Chtěla bych nakupovat kvalitní české potraviny (již nyní se o to snažím, ale bohužel nemám moc velký úspěch), ale to by většina obchodů nesměla být ve vlastnictví zahraničních firem, které nemají žádný zájem nechat vydělat české výrobce. Neexistuje nějaké sdružení českých firem, které by vybudovalo obchody s pouze českými potravinami (na zkoušku jen ve větších městech, kde je kupní síla vyšší)?
Omlouvám se, že asi nepíši úplně k tématu, ale připadá mi, že i kvalita potravin a určení země původu je u nás velký problém.
Chtěla bych nakupovat kvalitní české potraviny (již nyní se o to snažím, ale bohužel nemám moc velký úspěch), ale to by většina obchodů nesměla být ve vlastnictví zahraničních firem, které nemají žádný zájem nechat vydělat české výrobce. Neexistuje nějaké sdružení českých firem, které by vybudovalo obchody s pouze českými potravinami (na zkoušku jen ve větších městech, kde je kupní síla vyšší)?
Omlouvám se, že asi nepíši úplně k tématu, ale připadá mi, že i kvalita potravin a určení země původu je u nás velký problém.
Nezlobbte se na mě, ale jste velmi naivní, když si myslíte, že český majitel řetězců bude preferovat čeké výrobce. Dělá to snad Coop (bývalá Jednota)? Samozřejmě že ne, jde jim jen o to, aby uspokojili zákazníka a nakoupili co nejlevněji. Normální obchod. Prodávají to, co chce zákazník. Na druhou stranu nevím, kam furt lidi chodí na ten mýtus, že zahraniční řetězce mají většinu potravin ze zahraničí. Není to pravda, stále je v regálech cca 60-80% potravin domácích. Samozřejmě u hader a elektroniky není co řešit, ale tam by "česká" prodejna byla defacto bez zboží. Taky záleží na tom, jak je šikovný výrobce - např. v maďarském Tescu jsem viděl jogurty z Olmy. Takže i ti naši výrobci se dokážou prosadit venku. Smiřme se s tím, že máme otevřený trh. A co se týče kvalitiy potravin - ohrnovat nos nad Polskem apod., je čiré maloměšťáctví. Nikde není napsané, že polský výrobek = šunt a německý = superkvalita a naopak (viz nedávná aféra s německými krmivy a kontaminovaným masem). Kupujte české výrobky, to je chválihodné; v regálech je najdete. A buďte realistka a ne naivní - vámi navrhované řešení je mimo.